48. MFF Karlovy Vary - nejde jenom o film | EkonTech.cz


48. MFF Karlovy Vary - nejde jenom o film

Freetime / Filmový / festival
6. 7. 2013 - 12:30

Kdo zažil filmový festival v Karlových Varech potvrdí, že se spí až doma. Již 48. ročník Mezinárodního filmového festivalu opět prokázal, že je nejen nejvýznamnějším filmovým festivalem kategorie A ve střední a východní Evropě, ale i prestižní českou společenskou a kulturní událostí roku.

V letošních Varech, které se konaly od 28. června do 6. července, bylo k vidění přes dvě stě filmových snímků, spousta filmových premiér a, jako vždycky, bohatý doprovodný program, který zajišťují jak organizátoři festivalu, tak sponzoři tohoto filmového megasvátku s rozpočtem 135 milionů korun.

Podle mnohých nebyla grafika letošního festivalu až tak povedená. Tradiční tvůrce, Studio Najbrt, navrhl opět minimalistickou černobílou grafiku, jehož sdělení například na reklamních plochách nebyla moc čitelná. Takže na billboardech, tradičně ohlašujících, že „Vary jsou opět tu!“, jsme letos viděli jen matoucí 4 – th v nekonečné osmičce. Nicméně na všudypřítomné letošní logo se na festivalu za pár dní dalo zvyknout.

Filmové lahůdky

Jako každým rokem byla velká část festivalových snímků náročnější filmy z celého světa, které se dost liší od běžné distribuce klasických multiplexů. Přesto, nebo proto každoročně přitahují tisíce návštěvníků, kteří mnohokrát přečíslí obyvatele tohoto pohádkového lázeňského města (ti si zvykli během festivalu radši odjet na dovolenou a svůj byt pronajmout). Zájem o festival a filmy  ilustruje jak vytíženost ubytovacích kapacit v celém městě, tak „speciální“(= dražší)  festivalové menu většiny karlovarských barů a restaurací. Ale hlavně – často vyčerpávající boj o lístky na samotné filmy a i hodiny čekání ve frontách pokladen nebo kin.

Z českých filmů zde byla uvedena například restaurovaná verze české klasiky Všichni dobří rodáci nebo Cesta do pravěku, z novinek pak Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama a Líbánky Jana Hřebejka, které zastupovaly českou kinematografii v hlavní festivalové soutěži.

Ze zahraničních je třeba vypíchnout letošní (dost aktuální) sekci Zaostřeno na kurdský film a snímky 111 dívek, Sezóna nosorožců nebo První film nebo na výběr sekce Borderline Films: První desetiletí a snímek Martha Marcy May Marlene. Třešničkou bylo také uvedení legendárního Formanova Amadea v sekci Pocta Theodoru Pištěkovi.

Letošní hvězdy

Festivaly nejsou tradičně jen přehlídkou filmů, ale přehlídkou filmových hvězd, na které u červeného koberce u vstupu do Thermalu neváhají čekat davy zvědavců a fanoušků. Hlavními globálními hvězdami festivalu měli být letos John Travolta a francouzská herečka Audrey Tautou, jejíž kariéru právě ve Varech v roce 2001 nastartoval nezapomenutelný snímek Amélie z Montmartru. Zatímco první z nich přiletěl svým vlastním tryskáčem a v dobré náladě ukázal, že s davem to opravdu umí a poté si převzal Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii, Audrey Tautou, jak se ukázalo, si krátce předtím na kole rozbila bradu a tak na uvedení svého nového snímku Pěna dní nedorazila.

Festivalu se zúčastnilo mnoho významných filmových tvůrců, jejichž jména jsou pro běžného filmového diváka často méně známá. Mezi nimi fenomenální, Oscary ověnčený americký scénárista, režisér a producent Oliver Stone, oscaroví režiséři Michel Gondry a Agnieszka Holland, režisérka snímku Hořící Keř a letošní prezidentka hlavní soutěžní poroty. Speciálními hosty byli také například filmaři z kultovního nezávislého studia Borderline Films Sean Durkin, Antonio Campos a Josh Mond.

Je to jen o filmech?

Organizátoři festivalu samozřejmě tvrdošíjně tvrdí, že se zde jedná pouze o filmovou přehlídku. Pravda je ovšem taková, že bez podpory komerčních sponzorů i sponzoringu několika státních i polostátních podniků by se festival nemohl obejít. Vzhledem k tomu a k atraktivnímu prostředí lázeňského města během festivalového svátku, je zkrátka i pro lidi z byznysu a politiky lákavé „se ukázat“. Většina setkání pak probíhá mimo hlavní festivalový mumraj, stranou zraků běžného návštěvníka na řadě VIP parties organizovaných různými sponzory, v Becher´s Baru v grandhotelu Pupp či na jednom z golfových turnajů. Nicméně zřejmě pod vlivem nedávných afér prorůstání českého byznysu a politiky si letos řada „profláklých“ jmen Vary nechala radši ujít. Jednou z těch, kteří i letos nakonec dorazili, byla česká „skoropremiérka“ a předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Pro „běžné“ návštěvníky bylo jedním z oblíbených konečných pofilmových zastávek Jameson Bar Lounge, bohužel tradiční DJs scéna Aeroportu v budově staré pošty byla z důvodu rekonstrukce přesunuta daleko mimo centrum dění na Goetheho vyhlídku. Dalším velkým zpestřením filmové přehlídky byl koncert starých rockových hitmakerů - kapely Lucie, která tím ohlásila návrat na česká pódia.

Alespoň Šary Vary…

Bohužel, většinu promítaných snímků je mimo festivalové Vary prakticky nemožné najít. České filmy jako Hořící keř, Šmejdi, Můj pes Killer, nebo nové Líbanky už v programech českých kin jsou, nebo budou v brzké době uvedeny. Naprostá většina zahraničních filmů u nás ovšem neopustí brány festivalu. Pro ty, kteří si letošní Vary nechali ujít, jsou alespoň malou ochutnávkou každoroční Šary Vary – „oficiální ozvěny“ karlovarského festivalu v několika artových kinech. Nicméně festival slouží i jako přehlídka pro distribuční společnosti, které si vždy několik z promítaných filmů vyberou. Přejme jim šťastnou ruku. A jinak - na viděnou ve Varech příští rok.