Burza reaguje bouřlivěji na předpovědi analytiků s důvěryhodným příjmením | EkonTech.cz


Burza reaguje bouřlivěji na předpovědi analytiků s důvěryhodným příjmením

Ekonom / burza / příjmení
15. 2. 2019 - 10:32

Nevypočitatelné finanční trhy přikládají nečekaně velkou váhu tomu, jaké příjmení, kdo má. Finanční analýzy lidí s nepopulárně znějícím příjmením si nesou znatelný hendikep.

Burza je světem precizních čísel a matematických analýz. Přesto v překvapivé míře závisí na mnoha dalších, méně exaktních faktorech, včetně lidských emocí, které se nevejdou do žádného vzorečku. Potvrzuje to i nedávný výzkum britských odborníků, kteří se zaměřili na vliv, jaký mají na burzu příjmení finančních analytiků.

Odborník na výzkum burzovního prostředí Jay Jung z britské City University of London a jeho spolupracovníci tvrdí, že finanční analytici, jejichž příjmení zní důvěryhodně nebo jsou prostě vnímaná jako přijatelnější, vzbudí svými analýzami a předpověďmi silnější reakce akciového trhu.

Badatelé například zjistili, že v období po teroristických útocích na Spojené státy 11. září 2001 znatelně zeslábly reakce trhu na předpovědi analytiků, jejichž příjmení zněla jako z Blízkého východu. Také přišli na to, že když se francouzská a německá vláda postavily proti válce v Iráku vedené Spojenými státy, tak pak americký trh méně reagoval na předpovědi analytiků s francouzsky či německy znějícími jmény. Tento pozoruhodný efekt byl přitom silnější u firem s nižším podílem institucionálního vlastnictví, a rovněž u analytiků, jejichž křestní jména nezněla anglicky.

Jay s kolegy měřili důvěryhodnost či přijatelnost jmen na základě historických záznamů o imigraci do Spojených států, s jejichž pomocí identifikovali země původu jednotlivých příjmení. Také využili data z průzkumů Gallupova ústavu, která se týkala oblíbenosti jednotlivých cizích zemí u americké veřejnosti.

Podle Junga není oblíbenost či neoblíbenost příjmení finančních analytiků spojená s kvalitou jejich předpovědí, jako je jejich přesnost či pohotovost. Vše nasvědčuje tomu, že investoři na trhu skutečně do jisté míry dají na to, jak vnímají věrohodnost příjmení toho kterého analytika. Pro analytiky s méně vhodným příjmením pak nezbývá mnoho dalších možností, než se buď smířit s hendikepem anebo uvažovat o svém přejmenování.

Autoři výzkumu z toho vyvozují, že věrohodnost či přijatelnost příjmení má vliv na kariéry jednotlivých finančních analytiků, a na to, jak jsou úspěšní ve své profesi. Ukazuje se, že když má některý analytik úspěšné finanční předpovědi, a ještě k tomu příznivé příjmení, tak to zvyšuje šance, že bude zařazen mezi prestižní analytiky. Takoví finanční analytici pak mohou snadněji přežít ve své profesi, když se například položí jejich mateřská společnost. Pro badatele prý bylo velmi zajímavé sledovat, jak podoba příjmení, tedy faktor, který na první pohled s financemi vůbec nesouvisí, ovlivňuje chování trhu.