Celá Evropa se potýká s nedostatkem míst k bydlení. U nás je ale situace trochu jiná
Pokud se podíváme na realitní trh v České republice, zjistíme, že ceny nemovitostí ve velkých městech stoupají strmě vzhůru. Nejvíce je to samozřejmě patrné v Praze. Tady už průměrná cena za 1 m2 překročila 83 tisíc korun. Oproti loňsku to je nárůst o 7 tisíc korun, a ještě letos se očekává, že se průměrná cena v Praze přiblíží sto tisícům korun. „I nadále jsme svědky raketového růstu cen. Nabídka nových bytů pod 70.000 korun za metr čtvereční prakticky vymizela, přitom v prvním čtvrtletí loňského roku bylo ještě okolo 20 procent všech prodaných bytů v cenové hladině do 60.000 korun,” říká generální ředitel jedné z realitních společností Petr Michálek.
Tento trend dělá nemovitosti pro Čechy stále nedostupnější. Špatné zprávy z realitního trhu ještě umocňuje bankovní sektor. Česká národní banka se totiž ve snaze předejít další krizi rozhodla zpřísnit podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů. Nově by výše dluhu žadatele neměla být vyšší než devítinásobek čisté roční mzdy žadatele. Zároveň by ještě člověk neměl dávat na splátku víc než 45 procent svého měsíčního příjmu. „S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, stávají se dlužníci zranitelnějšími,” komentuje to současný guvernér ČNB Jiří Rusnok. Nařízení začne platit od října.
Vlastní bydlení se tedy hlavně mladým lidem vzdaluje. „U nás panuje určitá fetišizace vlastnického bydlení a představa, že je to téměř lidské právo. Tak to není. V Německu ve vlastním bydlí ani ne polovina lidí,“ naráží Rusnok na měnící se trendy v tuzemském bydlení. Dostáváme se do situace podobné té v západní Evropě, kde čerstvé rodiny žijící ve větších městech odchází hlavně do nájmu. I ty jdou u nás nahoru, i když už ne tolik strmě. V Praze dáte za nájem bytu průměrně přes 20 tisíc. To je ještě pořád na hony vzdálené nájmům třeba v Londýně. Tam dáte za byt v průměru asi 80 tisíc měsíčně.
V Evropě se proto mladí potýkají především s tím, že nájem za jejich bydlení tvoří podstatnou část měsíčního příjmu. I to je důvodem, proč se stále větší množství stěhuje od rodičů později. Zhruba polovina lidí do 35 let v Evropě vydává měsíčně na bydlení víc než 40 % čistého příjmu. V některých zemích je situace ještě víc vyhrocená. Třeba v Dánsku to je 78 % a v Německu 65 %. Příklad bychom si měli brát hlavně ve Finsku, kterému se na základě dlouhodobé strategie s podporou vládních programů povedlo trend zvrátit. Tamní činitelé se ale problematice věnují přes dvě dekády.
Foto: Pixabay