Do CEITEC míří grant Evropské výzkumné rady v hodnotě 2 milionů eur | EkonTech.cz


Do CEITEC míří grant Evropské výzkumné rady v hodnotě 2 milionů eur

Hlavní partneři

Pod záštitou

Mediálně podporujeme

Technik
16. 4. 2018 - 9:25

Vědcům z brněnského výzkumného centra se grant podařilo získat již počtvrté. Doktor Petr Neugebauer tak získal prostředky k dalšímu vývoji metody paramagnetické resonance, kterou se mu podařilo významně zdokonalit. Další grant je určen na zefektivnění léčby rakoviny.

Metoda talentovaného vědce má výrazně zrychlit dobu vyšetření pacientů. „Představme si, že by bylo reálné, aby pacient v mezidobí, kdy vstoupí do čekárny a zaklepe na dveře ordinace, byl kompletně proskenován a lékař už v předstihu znal jeho diagnózu,“ popisuje absolvent Vysokého učení technického v Brně možný budoucí scénář rutinní lékařské prohlídky. Fyzikální inženýr strávil dvanáct let studiem na zahraničních univerzitách v Grenoblu, Frankfurtu a Stuttgartu, odkud se vrací předávat své zkušenosti do moravské metropole.

Změna frekvence

Stávající zobrazovací metody si zakládají na různých magnetických momentech jednotlivých atomů lidského těla. Různé částice se poté v konstantním magnetickém poli společně orientují do jednotných směrů, pro udržení atomů v neustálém pohybu se používá proměnné magnetické pole o vysoké neměnné frekvenci.

„Mnou vyvíjená technika by měla fungovat naopak, a to v konstantním magnetickém poli s rychlou změnou frekvence, což mimo obdržená spektra umožní odhalit i relaxační časy různých materiálů,“ vysvětluje fyzik. „V prvotní fázi tedy musím dokázat fungování této techniky v porovnání s konvenčními metodami a na základě jejího potvrzení budeme s mým týmem sestavovat i zcela revoluční spektrometr, který posune poznání o kus dál, než dnes používané metody jsou a budou schopny,“ doplňuje doktor Neugebauer přínos svých objevů světové vědě. Ne nadarmo uspěl se svým projektem v kategorii začínajících vědců hned napoprvé.

Efektivně proti rakovině

Úspěchy na poli vědy sbírají i jiné školy, jež se na provozu Středoevropského technologického institutu podílejí. Stejný grant obdržel letos v září profesor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam za výzkum proteinu s názvem metalothionein. Bílkovina má vlastnost vázat kovy v lidském těle a dále je přesouvat, což však může znesnadňovat léčbu nádorových onemocnění.

 „Hlavní myšlenkou výzkumu je dokázat, že nádor specificky využívá vlastnosti (sub)isoforem metalothioneinů vázat kovy, a tím snižuje účinky léčiv, které jsou právě na kovové bázi založeny,“ uvádí Adam. Mladý profesor má jasno také o následné aplikaci výsledků v medicíně: „Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu. Tím by se léčba vybraných typů nádorů mohla několikanásobně zefektivnit.“ Evropská výzkumná rada (ERC) výzkum podpořila částkou 1,3 milionu eur. Práce na projektech obou mladých výzkumníků oficiálně odstartovaly 1. ledna tohoto roku a podle evropské metodiky by měly skončit za pět let.

Příčiny klíšťové encefalitidy

Virologové z Masarykovy univerzity pod vedením doktora Pavla Plevky zase odkryli strukturu virů způsobujících klíšťovou encefalitidu. Zaměřili se pak zvláště na to, jak se proti nim dokáže bránit lidské tělo. „Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ shrnul úspěchy své práce doktor Tibor Füzik, jeden z autorů vědeckého článku v prestižním odborném časopise. Za tři roky výzkumu biologové důkladně prozkoumali membránový obal viru s bílkovinami, na něž se vážou krví vytvořené protilátky. „Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ popisuje další průběh výzkumu Füzik.

Hydrogel místo sádry

Docentka brněnské techniky Lucy Vojtová získala evropský patent na svůj hydrogel, který pomáhá při léčbě popálenin a zlomenin. Látka poraněné místo zafixuje, ranění by se tak navždy mohli zbavit neforemných sáder a dlah, pacient by se navíc mohl po operaci takřka bez omezení pohybovat. Přírodní polymery by dočasně byly schopny nahradit části kostí, chrupavek či zubů. „Spektrum připravovaných materiálů je velmi široké, od plně syntetických až po materiály zcela na bázi přírodních zdrojů, a to v různých formách, od nanovláken přes porézní nosiče kmenových buněk až po kompozity nahrazující části zubů či celé úseky chrupu. Nové materiály mohou být plně nebo částečně vstřebatelné, pro organismus netoxické nebo nevstřebatelné tzv. pasivně biokompatibilní," líčí docentka. Získáním patentu chemici z Vysokého učení technického v Brně vykonali další krok směrem k uplatnění materiálu v praxi, pomoci může zejména lidem s chronickými zlomeninami.

CEITEC je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  CEITEC vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce. Mezi hlavní priority CEITECu patří udržení motivujícího a dynamického mezinárodního vědeckého prostředí, zajištění moderní a nejvyšším standardům odpovídající výzkumné infrastruktury, i politika otevřené komunikace a rovných příležitostí nejen teď, ale i do budoucna.

Foto: CEITEC