Právě na tuto otázku přináší odpověď studie o výzkumném a inovačním potenciálu Česka v nastupujících technologických trendech, kterou připravilo Technologické centrum Akademie věd České republiky.
Analýza se soustředí na takzvané Key enabling Technologies (KETs), což jsou technologie založené na pokročilých znalostech, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu do nových výrobků a služeb, a to v nejrůznějších oblastech. Jak si tedy Česko stojí v klíčových technologiích a jaký je jeho inovační potenciál?
Pokročilé materiály a nanotechnologie
V pokročilých materiálech a nanotechnologiích je publikační aktivita v Česku ze všech KETs nejvyšší. Také patentová aktivita je vysoká a zastoupení patentových přihlášek je v celkovém počtu vyšší než ve vzorku zahraničních zemí.
Vysoká publikační i patentová aktivita v těchto oborech není náhodná. Česko má totiž již tradičně rozvinutou oblast materiálových a chemických věd. Pokud se dají dohromady aktuální technologické trendy a rozvinuté větve výzkumu v Česku, perspektivní oblastí je výzkum tenkých vrstev a povlaků. Také výzkum zaměřený na oblast bio-materiálů a materiálů šetrných k životnímu prostředí přispěje k dlouhodobé udržitelnosti výroby a zlepšení prostředí kolem nás. Velká příležitost se nabízí v napojení na biotechnologie. Perspektivní může být i využití environmentálních materiálů v některých oblastech energetiky, jako je například akumulace energie.
Pokročilé výrobní technologie
Struktura české ekonomiky a související silné výzkumné zázemí v oblasti strojírenství dává značný potenciál pro výzkum pokročilých výrobních technologií založených na automatizaci a robotizaci výroby. Další perspektivní oblastí je výzkum nástrojů pro efektivní analýzu a využívání dat produkovaných během výrobních procesů.
Biotechnologie
Ve studii se hovoří především o průmyslových a medicínských biotechnologiích. I když je počet publikací v biotechnologiích vysoký, jejich zastoupení je ve srovnání se světem nízké. Počet patentových přihlášek zaměřených na biotechnologie je ale i tak poměrně vysoký a jejich zastoupení v celkovém počtu patentových přihlášek je větší než v evropských zemích.
Česko má dobré předpoklady pro podchycení trendů jak v oblasti biotechnologií, tak v oblasti lékařských a přírodních věd. Velmi dobré by bylo, kdyby se výzkum zaměřil na technologie, které jsou environmentálně šetrné a snižují negativní dopady výroby lidské činnosti na životní prostředí.
Další perspektivní oblastí biotechnologického výzkumu je genomika a genová terapie. Neméně zajímavou oblastí je pro Česko využívání nanomateriálů a nanotechnologií v biotechnologiích a medicíně.
Umělá inteligence
Domácí výzkum se zatím na problematiku umělé inteligence zaměřuje méně než v zahraničí. Také patentová aktivita je v mezinárodním srovnání nízká. Nízký počet patentových přihlášek souvisí i s tím, že přibližně tři čtvrtiny patentových přihlášek jsou přihlašovány podniky se sídlem v zahraničí. Z analýzy rovněž vyplynulo, že nové znalosti, na jejichž vzniku se podíleli pracovníci z tuzemska, jsou ve značné míře využívány v zahraničních podnicích.
V těchto souvislostech je významnou příležitostí výzkum nových metod, postupů a nástrojů využívaných v umělé inteligenci, jako je například strojové učení, neuronové sítě, fuzzy logika, hluboké učení a další. V souvislosti s tradiční robotizací mají potenciál i algoritmy a programové nástroje pro zpracování a analýzu informací, podporu rozhodování, počítačové vidění, rozpoznání a podobně.
Fotonika a mikro- a nanoelektronika
Česko má v této oblasti značný potenciál pro další rozvoj, zejména co se týče výzkumu optických zdrojů světla a laserů, protože zde existuje unikátní výzkumná infrastruktura, v rámci které spolupracují výzkumné týmy s mezinárodní reputací.
Příležitost výzkumu představují i pokročilé displeje a technologie pro zobrazování, které najdou uplatnění v řadě oborů. Z hlediska odvětvové struktury hospodářství je v České republice značný prostor pro nasazení fotonických prvků a systémů, včetně pokročilých zobrazovacích technologií ve výrobních procesech.
Zabezpečení a konektivita
Domácí výzkum se na oblast digitální bezpečnosti a propojenosti zatím zaměřuje poněkud méně, jak dokládá zastoupení publikací zaměřených na tuto oblast, které je v mezinárodním srovnání menší než třetinové. Výzkum v České republice by se měl do budoucna zaměřit na nástroje umožňující včas identifikovat kybernetické hrozby a odpovídajícím způsobem na ně efektivně reagovat a eliminovat je.
Výše popsané trendy znamenají příležitost pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity v tuzemsku. Analýza ukázala značný výzkumný a inovační potenciál Česka ve všech sledovaných oblastech KETs, zejména pak v oblasti nanotechnologií a pokročilých materiálů.
S ohledem na strukturu české ekonomiky a s tím související silné výzkumné zázemí v oblasti strojírenství, zde existuje značný potenciál pro výzkum pokročilých výrobních technologií a s nimi spojených procesů založených na automatizaci a robotizaci výroby. V této souvislosti autoři upozorňují, že je velmi důležité zachytit trendy v oblasti digitální transformace a rozvoje technologií umělé inteligence.