Jan Šebesta - Junior upisovatel (Junior Underwriter)
Jak byste zhodnotil své studijní výsledky během studia na vysoké škole?
Cílil jsem vždy svými výsledky být lehce nadprůměrný. Člověku to někdy otevíralo zajímavé možnosti a zároveň jsem měl pocit, že mi vyučující vycházeli více vstříc.
Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořil anglicky?
Dle testů, které jsem absolvoval na vysoké škole, se jednalo o přelom B2 a C1. V mém velmi úzce specializovaném oboru jsou veškeré vědecké práce dostupné pouze v anglickém jazyce. Dá se tedy říci, že v posledním ročníku, kdy jsem se hlavně zaměřoval na psaní diplomové práce, jsem pracoval pouze s anglickými materiály.
Chtěl jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studoval?
Určitě jsem to chtěl zkusit, neboť jsem si byl vědom toho, že uchazečů o zaměstnání se stejnými znalostmi je na trhu práce relativně limitovaný počet a daná problematika je nesmírně komplexní a zajímavá. Zároveň jsem si ale říkal, že pokud by mě daná práce nenaplňovala, tak bych byl ochoten se vydat jiným směrem.
Věděl jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodl pro zaměstnanecký poměr?
Upřímně jsem nikdy o tom, že bych samostatně podnikal, nepřemýšlel.
Získával jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?
Ano, při studiu jsem pracoval formou DPČ. Náročné je především skloubit školní rozvrh a optimální pracovní vytížení… Pokud člověk pak najde optimální rovnováhu, tak si myslím, že je to srovnatelně náročné jako běžné „full-time“ zaměstnání, s tím rozdílem, že je třeba čas od času obětovat večer nebo víkend studiu.
Jaká byla vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodil?
Myslím, že jsem si tehdy řekl o 40 tis. Kč hrubého, což se tehdy příliš nelišilo od úrovně průměrné měsíční mzdy, pokud se nepletu.
Kontaktoval jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěl byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Ne, práci jsem si našel jinou formou. Já bych osobně takovou možnost ani mít nechtěl, ale nepochybuji o tom, že současné trendy mezi mladými mohou spíše tvrdit opak.
Jakým způsobem jste získával tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděl o současném zaměstnavateli?
O nabídce jsem se dozvěděl skrze pracovní portál. Nicméně jsem čerpal např. i z univerzitní nástěnky anebo napřímo kontaktoval potenciální zaměstnavatele.
Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné? Které Vám přijdou zajímavé?
Pro mě byly nejvíce přínosné akce, kde jsem mohl poznat povahu dané práce, a zároveň mít možnost mluvit s potenciálními kolegy, kteří byli v dané společnosti na juniorní pozici a mohli se se mnou podělit o tom, jak probíhá kariérní vývoj po nástupu do zaměstnání.
Musel jste se přestěhovat za prací ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodl přestěhovat? Pokud ne, kdyby to bylo v potřeba, uvažoval byste o tom vůbec?
Nestěhoval jsem se. Zůstat v Praze pro mě byla priorita. Chvíli jsem uvažoval o tom, že bych zkusil pracovat v zahraniční, ale pouze pokud by se objevila dostatečně zajímavá nabídka.
Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?
To záleží podle toho, jaký dopravní prostředek využívám – cesta MHD je 45 minut, na kole 30 minut, autem 30 minut a pěšky 1 hod. 45 min. Myslím si, že oněch 45 minut je i jakési maximum, které bych byl ochotný v rámci cestování MHD obětovat.
Chtěl byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně, byl jste již na zahraniční pracovní stáži?
Já už jsem téma zahraničí letmo zmínil při výběru práce, takže pokud by přišla zajímavá nabídka, tak bych nad tím určitě uvažoval. Na zahraniční pracovní stáži jsem nebyl, ale měl jsem možnost vyzkoušet studium v zahraničí, a zároveň se v zahraničí zúčastnit specializovaných kurzů.
Komunikuje Vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?
Strategií společnosti je být celoživotním partnerem našich klientů. Tuto vizi a její naplnění společnost pravidelně komunikuje. U nás, v Kanceláři Českého jaderného pojišťovacího poolu, se snažíme této vize držet, neboť je předpokladem pro úspěšný vztah s klienty.
Používá Vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?
Ano, mám pocit, že na firemní hodnoty je kladen čím dále větší důraz. Není to tedy desatero, ale obecně společnosti Skupiny Generali uplatňují hodnoty, které zjednodušeně znamenají, že držíme slovo, vážíme si našich lidí, jsme otevření a jsme součástí společnosti.
Jak se díváte na firemní kulturu u Vás ve firmě. Jak si myslíte, že ovlivňuje nově přicházející kolegy?
Firemní kultura je svobodná volba každého zaměstnavatele a její současné nastavení respektuji a přijímám. Zároveň si ale nemyslím, že by její současné nastavení mělo nějakým způsobem ovlivňovat nově přicházející kolegy. Beru ji jako nějaký kodex, který má každý zaměstnanec ve své DNA, a pokud by s ní nějakým způsobem nesouhlasil, tak by se na danou pozici pravděpodobně vůbec nehlásil.
Kdybyste byl znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšlel byste jinak, rozhodoval byste se jinak, udělal byste něco jinak?
V posledním ročníku na VŠ bych volil stejně.
Jak vnímáte nové trendy sociálních sítí a jejich význam pro prezentaci značky zaměstnavatele? Oslovují Vás kampaně Vašeho zaměstnavatele na sociálních sítích?
Vzhledem k počtu uživatelů sociálních sítí jsou profily jednotlivých společností (a velmi dobře cílená reklama na oněch sítích) dnes už asi nutností. Kampaně svého zaměstnavatele považuji, na rozdíl od většiny dnešních reklam, za zdařilé, a svým způsobem mě oslovují.
Je pro Vás důležité, aby komunikace od zaměstnavatele směrem k Vám byla osobní a personalizovaná přímo na míru pro Vás a Vaše potřeby?
Ano. Přijde mi nedůstojné, pokud komunikace zaměstnavatele k jeho zaměstnancům je vedena skrze generativní e-maily.