O státní podpoře vědy a výzkumu s ministrem školství v demisi Daliborem Štysem | EkonTech.cz


O státní podpoře vědy a výzkumu s ministrem školství v demisi Daliborem Štysem

Názor / školství
19. 11. 2013 - 19:05

Státní podpora vědy a výzkumu je jednou ze stěžejních pilířů funkčního školského systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obecně podporuje vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti. Ministr školství, Dalibor Štys, nám povyprávěl o finanční podpoře nadějných projektů a zodpověděl několik zásadních otázek o stavu vysokého školství v ČR.

Pane ministře, můžete na úvod zmínit některého z tuzemských vítězů Vámi organizovaných programů a přiblížit jeho vědeckou práci?

Snad by se mezi všemi programy mělo zmínit financování z ERC-CZ. Ten je zaměřen na podporu projektů, které byly schváleny jako financovatelné Evropskou výzkumnou radou, ale nebyly financovány pro nedostatek prostředků. Tam v podstatě přebíráme hodnocení komise, která vybírá projekty „Nobelovské úrovně“.

V dubnu 2013 bylo přiznáno financování doc. Ondřej Chumovi z ČVUT na projekt „Vyhledávání vizuálních kategorií ve velkém množství obrázků“, prof. Michalu Holčapkovi z Univerzity Pardubice na projekt „Hmotnostní spektrometrie při hledání lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny - MASSCAN“ a Dr. Martinovi Kalbáčovi z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR "Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice".

Na téma obtížnosti získání finanční podpory projektu a jeho cílů se ve zkratce vyjádřil Dr. Martin Kalbáč, který patří k našim nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyzikální chemie. Pracuje v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR jako vědecký pracovník na výzkumu nanomateriálů, zejména uhlíkových nanostruktur: Získat každou podporu pro výzkum je těžké. Myslím, že jsem měl i trochu štěstí, že se zabývám populárním tématem. I díky tomu jsem získal finanční podporu na 5 let. Samozřejmě bych rád splnil cíle projektu a dosáhl slíbených výsledků. Mým širším cílem je vytvořit zázemí pro výzkum grafenu v České republice.“

Jaký vliv má na tyto vědce účast v soutěži a co konkrétně jim tato zkušenost přinese?

S ohledem na různorodost zaměření jednotlivých programů podpory lze obecně říct, že kromě finanční podpory konkrétního projektu je přínosem účasti v programech především podpora spolupráce, včetně té mezinárodní, a pomoc při navazování nových kontaktů mezi konkrétními vědci i jednotlivými institucemi. Výjimečné jsou projekty, kde přebíráme mezinárodní hodnocení – například již zmíněné ERC-CZ, projekty společných technologických iniciativ jako je Artemis a Eniac, Eureka nebo Eurostars. Podporujeme též spoluúčast českých týmů v mezinárodních programech, jako jsou rámcové programy Evropské unie.

Mimo tyto zmíněné činnosti, plánujete nějaké nové programy právě v rámci podpory mladých talentovaných vědců?

Nynějším velkým úkolem, na kterém ministerstvo pracuje, je nové programovací období pro roky 2014 - 2020. Intenzivně se pracuje na přípravě a nastavení Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Z operačního programu bude podporován mimo jiné rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj.

To vše musí být velmi nákladné. Kolik prostředků bylo na tyto programy letošní rok ze státního rozpočtu vynaloženo a jak se částka změní pro rok příští?

Pro letošní rok byl rozpočet výdajů MŠMT ze státního rozpočtu ČR 9 779 mil. Kč. Na následující rok 2014 byly tyto výdaje schváleny ve výši 10 534 mil. Kč.

Finanční podporu lze ale hledat i u soukromého sektoru. Daří se Vám ho dostatečně stimulovat? Kterými kroky?

Napomoci by měla novela zákona o vysokých školách. Zejména zavedení profilace v kombinaci se změnami v oblasti akreditací by významně zjednodušilo vzájemnou spolupráci a s určitým časovým odstupem snad i provázanost obou doposud oddělených světů. Zákon sice schválen nebyl, ale mnohého se dá dosáhnout například změnami ve financování.

Letos chceme především při rozdělování peněz vysokým školám zohlednit úspěšnost v mezinárodních projektech a to jak výzkumných, tak vzdělávacích. Tím posílíme ty školy, které jsou schopny mezinárodní konkurence, a to včetně těch, které v mezinárodních projektech uspěly spolu s průmyslovými podniky. Vedle toho chceme navýšit podíl hodnocení kvality na úkor financování podle počtu studentů.

Také velké investice v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se již začínají projevovat, a přestože u investic do výzkumu, vývoje a inovací je návratnost relativně dlouhodobá, už nyní je vidět značný posun, zejména ve vnímání ze strany vědecké a akademické obce.

Absolventi vysokých škol často nemohou dlouhodobě získat zaměstnání, myslíte, že se dá přístup zaměstnavatelů nějak změnit?

V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost absolventů českých vysokých škol relativně nízká. Nicméně plně chápu nesnáze absolventů při hledání zaměstnání, v němž by uplatnili svou konkrétní specializaci. Na druhou stranu si zaměstnavatelé stěžují na nedostatek absolventů, zejména v technických oborech. Bude muset dojít k nějaké rovnováze, zejména studenti si budou muset začít vybírat náročnější obory, pokud se chtějí odpovídajícím způsobem uplatnit.

Co byste vzkázal dnešní generaci vysokoškolských studentů?

Rád bych dnešní generaci studentů doporučil, aby v největší možné míře využívali všechny možnosti, které se jim nabízí.

Jednou z velkých příležitostí je možnost studia v zahraničí. Měl by se zvýšit počet techniků, kteří získají během studia mezinárodní zkušenost. Pro studenty, kteří se chtějí uplatnit ve výzkumné sféře, by to měla být přímo povinnost. Apeloval bych, aby si studenti pro sebe při studiu nastavili vysokou laťku a dělali vše, co je v jejich silách, aby ji splnili, neboť se jim získané zkušenosti budou velmi hodit při dalším uplatnění.