Původně jsem tento článek chystal napsat už před měsíci, ale uvědomil jsem si blížící se termín předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Nechtěl jsem, aby se náš časopis měnil v levnou předvolební agitku a zůstal apolitický, a tak jsem počkal. Nyní se tedy začtěte do řádků, které mají svítit jako memento nebo varovaní pro ty, kteří nezažili, a pro ty, kteří zapomínají. Neboť národ, který se z historie nedá poučit, je nucen ji opakovat.
Předvolební chat
Na serveru idnes.cz před sněmovními volbami se setkávali on-line představitelé největších stran a čtenáři. Já, jako zodpovědný volič, jsem si nenechal ujít odpovědi kandidátů na otázky obyčejných občanů. Většinou, to byly poměrně nezajímavé diskuze, se odpovědi nesly v duchu volebních programů a slibů. Až na jeden, který mě velmi zaujal, a proto bych se rád podělil o pár postřehů.
K počítači v redakci idnes.cz zasedla paní Marta Semelová, která kandidovala za KSČM. Tato paní dokázala vytvořit odpovědi, že jsem nevěřícně zíral, a jsem přesvědčen, že některé její názory balancují na hraně zákona a Listiny základních práv a svobod.
Spravedlivější režim
Podle paní Semelové se lidem před revolucí žilo daleko lépe, sama sice uznává, že všechno nebylo úplně bezva, ale prý to byl celkově spravedlivější režim. Lidé měli práci, střechu nad hlavou, sociální jistoty, zdravotnictví bez poplatků a kvalitní vzdělání bez školného. Tato i další moudra se snažila vnutit čtenářům jejími odpověďmi. No co, pojďme se na její argumenty podívat zblízka.
Je až tragikomické její prohlášení, že se jednalo o spravedlivější režim. Já bych to otočil o 180°. Existoval v historii lidstva méně spravedlivý režim, než ten, který tu zavedla komunistická strana? Těžko, možná vláda nacistů v Německu. Mimochodem právě přirovnání k nacistickému Německu není náhodné, podobnost komunistického a nacistického režimu je určitě všem známá.
Svobodná padesátá léta?
Podle komunistické poslankyně u nás začal pravý ráj na zemi komunistickým převratem v roce 1948. Ba dokonce prohlásila, že v dobách velkých politických procesů padesátých let byli odsuzováni jen vinní, ti praví rozvraceči mladého lidově-demokratického zřízení. Jen za toto prohlášení si zaslouží věčné opovržení všech, kdo si váží osobní svobody. Tehdejší nespravedlivé procesy s politickým pozadím jsou dosti známé a zdokumentované, můžeme jen připomenout soud s Miladou Horákovou, jež byla oběšena jen proto, že měla jiný názor na svět, než komunističtí mocipáni. Přímo otřesným zločinem pak byl proces s hrdinným generálem Heliodorem Píkou, který taktéž dotrpěl na pankrácké šibenici. A jak vypadali další „viníci“ z let padesátých? Sedlák, který se nechtěl vzdát své jediné krávy ve prospěch JZD, si tento vzdor pilně odpracoval v Jáchymovském lágru. Po desítkách byli zatýkáni všichni, kdo se veřejně postavili novému režimu. Zkuste si to představit v dnešní době, veřejně se postavíte například proti nově zvolenému prezidentovi a druhý den si pro vás přijde policie a vaše rodiče propustí z práce. To byla běžná praxe let padesátých, které paní Semelová veřejně zastává. Představte si, že by u nás někdo propagoval myšlenky Adolfa Hitlera a Reinharda Heydricha. Mimochodem, za nacistické okupace také nebylo přeci zas tak špatně. Lidé měli práci, stavěly se nové továrny, dálnice, železnice. Pracující pravidelně jezdili na rekreace. Ano, máte pravdu, já zapomněl na popravy, tábory a nesvobodu, ale kterou máte na mysli? Tu ve čtyřicátých nebo padesátých letech?
Gottwald a Stalin byli príma chlápci
Přímo zděšení ve mně vyvolalo, že zástupce lidu, za kterého se paní Semelová ráda považuje, se veřejně přiznal k obdivu těchto dvou pánů. Tím byl pověstný Rubikon překročen. Josef Vissarionovič Stalin byl nechvalný ruský diktátor a pravděpodobně největší masový vrah v dějinách. Co má na svědomí? Je toho mnoho, milióny nevinných obětí v sovětských koncentračních táborech, které svou organizací sloužily za vzor Adolfu Hitlerovi. Obrovský hladomor na Ukrajině v třicátých letech minulého století, který Stalin nechal uměle vypuknout, ve kterém bez povšimnutí úřadů umíraly milióny rolníků včetně žen a dětí. Po zločinné válce proti Polsku v roce 1939 nechal pak bez soudu zavraždit tisíce zajatých polských důstojníků v neblaze proslulé Katyni. Jen tento samotný čin je zločinem proti lidskosti nebývalého rozměru. Paní Semelová, tento muž určitě není hoden našeho obdivu. Klement Gottwald se stal v komunistickém Československu Stalinovou loutkou a v páchání nespravedlností za ním o mnoho nezaostával. O politických procesech jsem se již zmínil. Gottwald pomohl vytvořit z naší země žalář nesvobody a stal se jedním z největších zločinců naší historie.
Komunistický ráj podle paní Semelové
Vraťme se z historické exkurze do nám bližší minulosti. Podívejme se krátce před rok 1989. V Československu vládne období normalizace a podle paní Semelové má každý člověk solidní životní úroveň, bezplatné zdravotnictví, sociální jistoty, zaručenou práci a nárok na kvalitní vzdělání. To jsou samozřejmě nesmysly, kterým v dnešní době ekonomické krize mnoho lidí věří. Je pravda, že tenkrát byla uzákoněna povinnost mít zaměstnání, což vyvolalo umělou přezaměstnanost. Každý rozumný ekonom vám ale prozradí, že jde o cestu do pekel. Došlo k pokřivení odměňování, kdy význační experti, vědci a odborníci měli nižší platy než zedník nebo pokrývač. Mimochodem režim řešil velmi elegantně i problém bezdomovectví. Lidé bez domova samozřejmě většinou neměli zaměstnání. V očích zákona tak byli zločinci, které bylo nutné zavřít do chládku. Taky řešení.
Bezplatné zdravotnictví - další chiméra, které se obhájci minulého režimu chytají. Bezpochyby bylo dané zákonem, ale tím to končí. Ve zdravotnictví vládla korupce nebývalým způsobem. Nechceš čekat na operaci, je třeba zajistit známého nebo doktorovi donést tučně naditou obálku. Je znám případ otce, který zaplatil na tehdejší dobu závratných 50 000 korun, jen aby dostal svého malého syna na operaci zánětu mozkových blan.
Prý dostupné školství
O tom, že každému bylo přiznáno právo na kvalitní a bezplatné vzdělání, se dá také pochybovat. Rozhodně takový akademický titul nebyl pro každého. Dotyčný, který chtěl studovat vysokou školu, nemusel ani nijak aktivně vystupovat proti režimu, stačilo, když to udělal nějaký blízký příbuzný. Tím se pro vás dveře univerzit definitivně zavřely. Dovedete si představit, co by dnes vzniklo za otřes, kdyby se provalilo, že někoho vyloučili z vysoké školy jen proto, že jeho otec veřejně pomluvil vládu? Nebo za to, že dědeček kdysi v minulosti emigroval do Austrálie?
Rozvrácená maloobchodní síť
V neposlední řadě při procházce naším komunistickým rájem nesmíme zapomenout na zcela rozvrácenou maloobchodní síť. Centrální plánování působilo velké nedostatky v maloobchodní síti. Určitě jste od rodičů a prarodičů slyšeli, jak stáli dlouhé fronty, aby mohli domů přinést banán nebo pomeranč, nebo jak museli podplácet vedoucího v elektru, aby si mohli zakoupit automatickou pračku.
Uzavřené hranice
Poslední vymožeností předlistopadového režimu, u které se zastavím, byla uzavřenost hranic. Pro nás něco nepředstavitelného, kilometry a kilometry ostnatého drátu vinoucího se podél naší západní hranice. Pásmo, kde našlo svoji smrt mnoho lidí toužících po svobodě. Opět se zkuste myslí vrátit o třicet let zpátky. Rok studia v zahraničí? Víkend ve Vídni? Výlet na kole na Šumavě se zastávkou v Německu? Zcela naivní představa.
Není všechno růžové, ale važme si svobody
Uznávám, že dnes není všechno skvělé. Existují podvodníci i zkorumpovaní politici, ale važme si nabyté svobody a skutečnosti, že mohu o tomto problému veřejně psát bez jakéhokoli postihu. Myslím si, že kdybych podobný článek napsal před třiceti lety, vyfásnul bych nejméně pět let na Borech.