Svět podle Elona Muska: Superrychlý přepravní systém Hyperloop už roste. Zatím jenom v poušti a nanečisto

Technik / Hyperloop / Musk
7. 12. 2016 - 14:01

Největší vizionář dnešní doby Elon Musk je často podceňován a nucen odolávat skeptickým názorům. Nejinak tomu bylo i při představení projektu kapslí přepravujících lidi rychlostí 1200 km/h uvnitř velkého potrubí. Musk ale svým nápadům věří a pokaždé světu dokáže, jak moc to myslí vážně.

Nemůžeme popřít, že nám Elon Musk dodává témata pro nezanedbatelné množství článků. Je prostě cool, je to vizionář, nic pro něj není nemožné a nám se takový přístup líbí, tak proč mu nezasvětit další čtyři stránky.

Tentokrát naší pozornosti neuniklo reálné testování Hyperloopu, superrychlého druhu „potrubní“ přepravy lidí. Když jsme na konci roku 2013 psali o této myšlence slavného podnikatele poprvé, nikdo moc nevěřil, že by mohlo dojít v nejbližších letech k její realizaci. O tři roky později vyrůstá v poušti nedaleko Las Vegas první hyperloopácká trasa. Ta bude sloužit pouze na testy a je dlouhá jen tři kilometry, ale pokud půjde vše hladce, brzy se můžeme dočkat ostré verze.

Hyperloop má přepravovat cestující v hliníkových kapslích ve dvou velkých trubicích primárně v nadzemní dráze, ale v Dubaji už přemýšlí i nad řešením pro podmořskou verzi. Vysoká energetická náročnost bude částečně kompenzována výrobou elektřiny prostřednictvím solárních panelů umístěných na horní části tubusu. Uvnitř přepravní kapsle má být až 28 míst. Kapsle mohou ze stanice odjíždět každých 30 vteřin. Musk přirovnal podobu systému k brokovnici, jejíž dvě hlavně na každém konci dráhy uzavřou smyčku. Kapsle poletí tunelem rychlostí přes 1200 kilometrů za hodinu na vystřeleném vzduchovém polštáři. Vzduch ale samozřejmě nestačí, budou je pohánět i lineární magnetické urychlovače.

 „Největší slabinou navrženého Hyperloopu je skutečnost, že je jen v konceptu, že nejsou vyřešeny všechny potřebné technologie a jejich detaily,“ řekl k projektu v roce 2013 doc. Ing. Otto Plášek, Ph.D., vedoucí Ústavu železničních konstrukcí a staveb na VUT v Brně. Již v té době ale uznával, že po odhlédnutí od možných bezpečnostních a technických rizik se Hyperloop jeví oproti podobným konkurenčním projektům jako výhodnější. Dnes už je Tony Stark reálného světa, jak by se dal Musk bez velké nadsázky označit, o hodně dál než jenom u konceptu. Možná by nás ani nepřekvapilo, kdyby byla první trasa Hyperloopu postavena dříve, než bude v Čechách vyřešena dopravní situace na D1.

Poprvé by se potrubím měli přepravovat lidé mezi Los Angeles a San Franciskem. Letadlem jim to dnes trvá hodinu a čtvrt čistého času, autem minimálně pět hodin. Hyperloop zdolá vzdálenost mezi oběma městy za 30 minut. Pokud se vám zdá západní pobřeží USA jako hodně vzdálený svět, máte přesto naději, že si tenhle druh přepravy jako z Futuramy zkusíte, a to hned „za humny“. Naši slovenští sousedé se sešli s obchodními zástupci společnosti Hyperloop One a dohodli se na vypracování návrhu projektu pro spojení mezi Bratislavou a Vídní. Pokud se projekt ukáže jako výhodný, budou o něm vážně uvažovat.

Každá mince má ale dvě strany a platí to i pro Hyperloop. Zatím nejsou úplně dořešené situace, kdy by byla porušena těsnost tunelů. V takovém případě by byla šance na přežití cestujících přibližně stejná jako v padajícím letadle. To by mohl být problém především pro oblasti s častým výskytem zemětřesení. Západní pobřeží USA se tak nezdá jako úplně nejlepší volba umístění první trasy. Musk a jeho týmy nejchytřejších mozků světa se ale umí poprat s ledasčím. Když dokázali přistát s raketou zpět na Zem dřív než NASA, proč by se jim nemělo povést udělat Hyperloop alespoň srovnatelně bezpečným například s cestováním letadlem.

Zdroj foto: hyperloop-one.com