Nestačí vám studium na tuzemské vysoké škole a chcete sobě i svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout zahraniční zkušenosti? Je z čeho vybírat. Přes zahraniční studijní pobyt až po zahraniční pracovní stáž napříč obory.
Jakou cestou zahraniční instituci oslovit
Je mnoho cest, kterými se můžete vydat. Nejznámějším zprostředkovatelem mezi studenty je program Erasmus, který nabízí možnosti zahraničního studia i zahraniční stáže. Další možností je využít program MŠMT, takzvané stipendium na základě mezinárodní smlouvy, které omezuje svou nabídku pouze na zahraniční studijní pobyty. Dále lze také využít fondy či nadace, ale pojďme se zaměřit na první dvě varianty.
Program Erasmus versus stipendium na základě mezinárodní smlouvy
Jaké jsou hlavní rozdíly? Porovnáme rámec daného stipendia, nabídku zemí, kdo se může programu zúčastnit, možnost opakovaného výjezdu a maximální dobu pobytu.
Základní popis programů
Erasmus je programem Evropské unie, jenž se rozpíná napříč Evropou. V nabídce je 28 členských zemí EU, dále kandidátské země i země ESVO a EHP. Místo toho stipendium na základě bilaterální smlouvy je vždy nabízeno mezi Českou republikou a daným státem. Aktuálně je k dispozici nabídka stipendií do zhruba 40 zemí světa.
Kdo stipendia nabízí?
Stipendia v rámci programu Erasmus jsou nabízena domácí školou, kdežto u stipendia na základě mezinárodní smlouvy mezi dvěma státy musí zájemce sám podle svého oboru zahraniční instituci vyhledat a kontaktovat.
Kdo se může zúčastnit?
Program Erasmus mohou využít jak státní, tak veřejné i soukromě vysoké školy. A nabídka není pouze pro vysoké školy, program mohou využít také vybrané vyšší odborné školy a konsorcia. Stipendium na základě mezinárodní smlouvy je omezeno pouze na veřejné vysoké školy.
Opakovaný výjezd, maximální doba pobytu
Zájemce o program Erasmus může vycestovat pouze jedenkrát na studijní pobyt a jedenkrát na pracovní stáž během celého svého studia. Maximální doba pobytu je 24 měsíců, tzn. max. 12 měsíců studijní pobyt a max. 12 měsíců pracovní stáž. U stipendia na základě mezinárodní smlouvy lze vyjet na studijní pobyt opakovaně, nejsou žádná omezení. Maximální doba je 10 měsíců.
Připravila jsem pro vás rozhovor s Ing. Olgou Heclovou, konzultantkou programu Erasmus:
Paní Heclová, budou se v rámci programu Erasmus dít nějaké změny, o kterých by měli studenti vědět?
Tato otázka je na místě. Výbor pro kulturu a vzdělávání Evropské komise v roce 2013 přijal návrh, díky kterému by měl být program Erasmus společně s dalšími šesti existujícími programy nahrazen novým programem „Erasmus +“, a to na období 2014 - 2020. Celý program Erasmus+ by v tomto období mohlo využít až 5 milionů studentů. Oproti stávajícímu programovacímu období by měly být pro příštích sedm let navýšeny prostředky přibližně o 73 %. Více informací k novému programu bude známo na podzim roku 2013.
Lze říci, kolik procent vysokých škol Váš program využívá?
V České republice je v současném akademickém roce 2013/2014 do programu zapojeno celkem 66 škol. Do programu jsou zapojeny všechny naše veřejné a státní vysoké školy, nyní již také nadpoloviční většina soukromých škol a některé vyšší odborné školy či konzervatoře.
Jak finančně náročná je zahraniční stáž?
V případě studijních pobytů Erasmus je třeba zdůraznit, že výuka v zahraničí je pro studenta bezplatná vzhledem ke skutečnosti, že program funguje na bázi výměn studentů mezi školami. Student si tedy v zahraničí hradí pouze pobytové a cestovní náklady, na které navíc dostává od své domácí školy stipendium Erasmus.
V České republice jsou stipendia stanovena jednotně v podobě měsíčních paušálů diferenciovaných podle cílové země pobytu, např. student jedoucí do Německa na studijní pobyt obdrží měsíční stipendium ve výši 405 EUR.
Současně rozlišujeme mezi výší stipendia na studijní pobyty (průměrná výše je 407 EUR/měsíc) a pracovní stáže (573 EUR/měsíc), přičemž stipendium na pracovní stáže je vyšší než na studijní pobyt. Je to z důvodu, že v případě pracovních stáží v zahraničních podnicích nelze očekávat výhody typu levnějšího ubytování na koleji či stravování v menze jako je tomu v případě studijních pobytů na vysokých školách.
Lze uvést, jaké jsou mezi studenty nejoblíbenější destinace?
Tradičně mezi nejoblíbenější destinace patří Německo, kam vyjíždí až 20 % studentů. Hojně také jezdí studenti na zkušenou do Francie, Velké Británie či Španělska.
Jak si studenti zajišťují ubytování?
Studenti si ubytování zajišťují buď na kolejích prostřednictvím zahraniční školy, pokud tuto možnost škola nabízí, což ovšem nebývá takovou samozřejmostí jako u nás. Dále si studenti shání ubytování v soukromí například na základě referencí od svých předchůdců.
Jaké výhody má účast na zahraniční stáži?
Dopad zahraničního pobytu na studenta je nezpochybnitelný, jmenujme například zlepšení sociálně-komunikační a jazykové kompetence, životní zkušenost, samostatnost, noví přátelé, motivace k dalšímu vzdělávání, zájem o další možnosti seberealizace v zahraničí, zahraniční zkušenost jako hodnotný prvek pro budoucího zaměstnavatele, pracovní pozice v mezinárodním prostředí, lepší profil absolventa…a mnohé další.
Máte nějakou zpětnou vazbu od studentů? Jaké jsou jejich zkušenosti?
Zpětná vazba od studentů je veskrze pozitivní. Hodnocení pobytů Erasmus očima studentů lze nalézt v Databázi závěrečných zpráv, kam studenti vyplňují své zprávy z pobytu: http://erasmus-databaze.naep.cz/, a která je veřejně přístupná každému uchazeči o pobyt v rámci programu Erasmus. V databázi tak lze nalézt, co si studenti o programu myslí, jak hodnotí svůj zahraniční pobyt Erasmus a mohou zde najít i různé praktické tipy.
Dále jsem se zeptala Mgr. Evy Jermanové z Akademické informační agentury na několik otázek ohledně programu stipendií na základě mezinárodních smluv:
Paní Jermanová, můžete nám říci, jaká je nabídka stipendií napříč zeměmi?
Nabídka je závislá na tom, zda je mezi ČR a konkrétní zemí uzavřena bilaterální smlouva. Z dané smlouvy pak také vyplývají podmínky, délka pobytu, počet míst apod. Výše stipendia je pro jednotlivé země různá, obecně však lze říci, že by měla pokrýt jak školné, tak i životní náklady. Úhrada cestovného je ve většině případů zajištěna prostřednictvím domovské VŠ.
Přihlášky se musí jistě podávat v dostatečném předstihu. Můžete nám upřesnit, kdy je vhodná chvíle?
Přihlášky se podávají v akademickém roce, který předchází roku plánované realizace stipendijního pobytu. Termíny odevzdání přihlášek stanovuje MŠMT pro každou jednotlivou zemi, se kterou má ČR uzavřenou bilaterální smlouvu.
Jak probíhá výběrové řízení?
Na většinu stipendijních pobytů probíhá výběrové řízení za osobní účasti kandidátů formou pohovoru v příslušném jazyce. Výběrová komise během pohovoru hodnotí studijní či výzkumný záměr, motivaci ke studiu, jazykovou vybavenost a komunikační schopnosti uchazečů. Na některé stipendijní pobyty je prováděn výběr pouze na základě předložené dokumentace uchazečů.
Výběrová komise je obvykle složena ze zástupců zahraničního partnera (pracovníků příslušného zastupitelského úřadu nebo zahraniční organizace) a z pracovníků MŠMT ČR, případně i z odborníků z jiných institucí. Komise vybírá uchazeče, kteří budou nominováni jako kandidáti na udělení stipendia. Definitivní rozhodnutí o přijetí nominovaného uchazeče přísluší zahraničnímu partnerovi, který je ve většině případů poskytovatelem stipendia.
Jaké destinace a studijní obory jsou pro studenty nejlákavější?
Prakticky ve všech výběrových řízeních na stipendijní pobyty na základě mezinárodní ch smluv převyšuje zájem počet nabízených stipendijních míst. Destinace jsou tedy zjevně lákavé všechny. Otázku na oblibu studijních oborů nelze zodpovědět, obor studia v zahraničí musí vždy souviset s oborem studovaným na domovské univerzitě v ČR.
Už v tom máte jasno?
Věřím, že vám článek poslouží alespoň jako základní přehled možností, a třeba i napomůže ve vašem rozhodování, jak se na plánovanou stáž vydat. Rozšiřující informace naleznete na stránkách Domu zahraničních služeb www.dzs.cz.