Rozhovor s Ing. Karlem Němejcem, Ph.D., zástupcem ředitele pro vnější vztahy Institutu vzdělávání a poradenství ČZU | EkonTech.cz


Rozhovor s Ing. Karlem Němejcem, Ph.D., zástupcem ředitele pro vnější vztahy Institutu vzdělávání a poradenství ČZU

Z vejšky / ČZU / fakulta roku
8. 11. 2016 - 14:00

Karel Němejc radí středoškolákům, jak na výběr vysoké školy.

1. Doporučil byste studentům středních škol přihlásit se na vysokou školu?

Přihlásit se na vysokou školu bych rozhodně studentům středních škol doporučil, a to těm, kteří mají pozitivní přístup ke studiu a chtějí si dále rozšiřovat své obzory.

Studiem vysoké školy si osvojí nové vědomosti, dovednosti a postoje. Celkově tak získají odborné kompetence potřebné pro výkon budoucího povolání, které mohou dále rozvíjet a předávat. Kromě jiného v akademickém prostředí potkají odborníky v daném oboru, navážou nová přátelství se spolužáky a naučí se pracovat jako tým, zažijí studentský život, nabízí se jim možnost studia v zahraničí. Lákavé je samozřejmě i získání akademického titulu, bez kterého nelze řadu profesí vykonávat, nicméně vidina titulu by v žádném případě neměla být hlavní motivací studia vysoké školy.

2. Proč by se měli studenti hlásit na Vaši školu?

Akademická činnost Institutu vzdělávání a poradenství se odehrává v areálu bývalých lázní, který je tvořen několika dnes již památkově chráněnými objekty. Historie se tak vlastně prolíná s přírodou vzhledem k tomu, že se v bezprostřední blízkosti nachází chráněná území Chuchelský háj a Barrandovské skály. Kromě příjemného okolního prostředí studentům zejména nabízíme studijní programy „specializace v pedagogice“, které se týkají učitelství odborných předmětů, praktického vyučování a poradenství v odborném vzdělávání. Studenti v prezenční a kombinované formě bakalářského studia a studenti celoživotního vzdělávání se profilují pod vedením odborníků s mnohaletými zkušenostmi z praxe. Nabízíme kvalitní zázemí ke studiu, které jakožto důležitou součást vzdělávacího procesu kontinuálně vylepšujeme. Za nedocenitelnou výhodu považuji skutečnost, že studenti studují v menších skupinách, přičemž se jednak lépe poznají, za další se naučí efektivní týmové spolupráci.

3. Které obory byste doporučil na Vaší škole?

Doporučuji určitě všechny studijní obory Institutu vzdělávání a poradenství, avšak opravdu záleží na konkrétním zájmu uchazeče. Tenby měl vědět, co ho baví a kam směřuje. Zda se bude chtít uplatnit jako učitel na střední odborné škole, lektor dalšího vzdělávání, vychovatel ve školských zařízeních, poradce v oblasti odborného vzdělávání atd. V každém případě radím zájemcům, aby se seznámili s detailními informacemi o studijních oborech, které jsou k dispozici na našich webových stránkách, informace jsou dále součástí četných informačních letáků a ochotně je podají také referenti studijního oddělení.

4. Podle čeho byste poradil studentům, aby si vybrali vysokou školu?

Mé rady budou spíše všeobecné povahy, protože i v tomto případě platí, že pro každého uchazeče bude platit jiné doporučení a jeho bližší specifikace. Uchazeči by měli vycházet z výše zmíněného, tedy z toho, co je baví, čemu by se v budoucnu rádi věnovali, je-li pro ně vybraný obor atraktivní, na jaké předměty budou docházet, jakou podobu mají přijímací zkoušky, apod. Není na škodu prostředí dané instituce blíže poznat. Zajímal bych se o to, dokdyje zvolený studijní obor akreditovaný. Prostudoval bych všechny dostupné informace. V dnešní době je například snadno dohledatelný takzvaný převis mezi poptávkou (počtem uchazečů o studium) a nabídkou – tedy počty skutečně přijímaných studentů, z čehož lze usoudit i jaká je šance se na danou vysokou školu dostat. Dobré je mít povědomí také o využitelnosti vystudovaného oboru v praxi a uplatnění absolventů na trhu práce. Pro někoho může být rozhodující i vzdálenost vysoké školy od místa trvalého bydliště a možnost být ubytován na vysokoškolských kolejích.

5. Proč si myslíte, že by se studenti měli účastnit dnů otevřených dveří na Vaší škole?

Na dni otevřených dveří mají uchazeči o studium jedinečnou možnost zažít atmosféru vysokoškolského studia ještě před vlastním odesláním přihlášek. Setkají se s pedagogy, referenty studijního oddělení a studenty. Prohlédnou si prostory a okolí školy, mají možnost zavítat do výuky. Dozví se konkrétní informace o vybraném studijním oboru, které obdrží také v tištěné verzi v podobě informačních letáků a brožur.

6. Kdo si myslíte, že poradí středoškolákovi nejlépe s výběrem vysoké školy?

Na tuto otázku nelze konkrétně odpovědět, velmi záleží na osobnosti a schopnostech toho či onoho uchazeče. Někdo je schopen si veškeré informace obstarat sám, jiný bude výběr vysoké školy projednávat se spolužáky, s učiteli, s absolventem vysoké školy, je-li někdo takový v rodině. Některým uchazečům to s výběrem vysoké školy pomůže, jiní mohou být i přesto bezradní.

7. Doporučil byste studentům účastnit se přípravných kurzů k přijímacímu řízení, které školy často pořádají?

Pokud vysoká škola přípravné kurzy k přijímacím zkouškám pořádá, je na zvážení každého uchazeče, zda si vystačí s dosavadními znalostmi nebo uzná za vhodné tyto kurzy navštěvovat. Určitě bych tuto nabídku využil u vysoce specializovaných studijních oborů. V některých případech stačí připravit se na přijímací zkoušku i formou samostudia s využitím materiálů s testy obecných studijních předpokladů, atd.

8. Pokud byste byl ministr školství a musel rozhodnout o školném, zavedl byste jej?

Osobně nejsem zastáncem zavedení školného na veřejných a státních vysokých školách. Pokud by školné mělo být v budoucnu zavedeno, podmínky by měly být takové, aby vzdělání bylo dostupné skutečně všem zájemcům o studium na vysoké škole.