Poslanci dnes jednají o zavedení povinnosti zaměstnavatelů v soukromém sektoru poskytovat o týden dovolené navíc. Z nynějších 4 týdnů by se tedy povinnost navýšila na týdnů 5 a tím by vymizel jeden z nástrojů konkurenčního boje zaměstnavatelů.
Návrh KSČM na uzákonění nejméně pěti týdnů dovolené pro všechny zaměstnance se setkal s nelibostí nejen malých podnikatelů, ale i prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého: „ Situace naznačuje, že pro poslance je teď důležitější zaměstnavatele zatížit dalšími náklady na roky dopředu a riskovat propouštění zaměstnanců místo toho, aby přišli s úpravami, které by naopak pomohly nastartovat tuzemskou ekonomiku."
Poslanci argumentují potřebou srovnat rozdíly mezi zaměstnanci státního a soukromého sektoru, neuvedli však návrh na financování těchto dodatečných nákladů. Mnoho podnikatelů totiž na takovýto benefit nemá dostatek finančních zdrojů.
Hospodářská komora opakovaně upozorňovala na dopady, které úprava zákoníku práce způsobí. Tyto změny podle ní zatíží hlavně ty nejmenší podniky, které si na rozdíl od velkých firem nemohou dovolit poskytovat zaměstnancům více než čtyři týdny dovolené. Přitom právě malé podniky do 50 zaměstnanců, které tvoří 99,8 % všech podniků v zemi, jsou dnes na pokraji existenčních potíží kvůli rok trvajícím uzávěrám. „Úprava ale nakonec dolehne na všech 280 tisíc zaměstnavatelů, protože v důsledku dominového efektu vznikne tlak na šestý a v některých případech i sedmý týden placeného volna,“ dodal Dlouhý. Naprosto fatální dopad bude mít tento krok pro zaměstnavatele zdravotně postižených osob.
Podle analýz Hospodářské komory podnikatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. Přitom tyto výdaje budou už trvalé. Bude mít i vážné dopady na restartování české ekonomiky. Hrubý domácí produkt bude v roce 2022 nižší přibližně až o 95 mld. Kč, podle propočtů Hospodářské komory bude tedy o 1,5 % nižší než za neměnných podmínek.
Česká právní úprava aktuálně nevybočuje z evropského kontextu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie totiž stanovují minimální nárok zaměstnance na dovolenou na čtyři týdny. Některé evropské země zvyšují nárok na dovolenou s počtem odpracovaných let nebo jej spojují s určitým druhem práce, tedy obdobně jako v ČR, (například státní zaměstnanci, učitelé nebo pracovníci ve ztížených pracovních podmínkách mají nárok na delší dovolenou).
Zdroj: Hospodářská komora ČR