I letos se studenti vysokých škol z celé ČR zúčastnili studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2018, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.
Jméno a příjmení respondenta: Mgr. Lucie Hrubá
Společnost: Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření: Právnická fakulta, Univerzita Karlova
Doba od dokončení studia: jeden a půl roku
Jak byste zhodnotila své studijní výsledky během studia na vysoké škole?
Ačkoliv byly moje studijní výsledky ve skutečnosti po celou dobu studia velmi dobré, nepřikládala jsem jim tehdy na rozdíl od gymnázia až takový význam. Podle mého názoru je rozhodně hodnotnější již při studiu na vysoké škole získat praktické zkušenosti, které člověka velkou měrou formují, než získat červený diplom.
Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořila anglicky?
Výuka angličtiny nedosahuje v našem školství podle mého názoru v porovnání se zahraničím ani zdaleka optimální úrovně. Formální důraz na teorii jazyka, především komplikovaných gramatických konstrukcí, studentům jistě nikterak významně nepomůže překonat přirozený ostych ze skutečně živé komunikace. Osobně věřím mnohem více na nejrůznější formy interaktivní výuky. V souladu s tímto byla moje pasivní znalost angličtiny velmi dobrá. Kdybych však nestrávila určitý čas v zahraničí, ta aktivní by byla velmi špatná.
Chtěla jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovala?
Když jde člověk studovat právnickou fakultu, do určité míry má předurčené, že minimálně nějaký čas po dostudování vysoké školy bude pracovat právě v tomto oboru. A to minimálně do doby než úspěšně složí advokátní zkoušku, případně jinou obdobnou zkouškou spojenou s konkrétní právnickou profesí. Tato situace nastala také u mě. Celou dobu studia na právnické fakultě jsem chtěla pracovat v advokacii, aby mi následně bylo umožněno složit advokátní zkoušku. Vzhledem k tomu, že bych však ráda vyzkoušela rovněž jiné obory a zaměstnání, je možné, že po složení advokátní zkoušky již ve vystudovaném oboru nezůstanu.
Věděla jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat - zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodla pro zaměstnanecký poměr?
Ať zaměstnanecký poměr, či samostatné podnikaní mají zajisté své výhody. Pro začátek je však dle mého názoru lepší získat zkušenosti v zaměstnaneckém poměru, a to jak ty praktické v oboru, tak zkušenosti, co se týče jednání s lidmi.
Získávala jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?
Já osobně jsem pracovní zkušenosti získávala prakticky v průběhu celého studia. Obecně si myslím, že je to pro každého studenta snad vůbec ta nejlepší cesta, a to nejen pro budoucí uplatnění, respektive kariéru. Vysoká škola vás totiž vybaví pouze teoretickými znalostmi a titulem, praxe je však mnohdy úplně jiná sportovní disciplína.
Jaká byla vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodila?
Mé očekávání hrubé nástupní měsíční mzda se pohybovalo kolem 25 000 až 30 000 Kč. Částku jsem v největší míře odvozovala od informací, které jsem měla od známých a kamarádů.
Kontaktovala jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěla byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Já jsem současného zaměstnavatele přes žádnou sociální síť nekontaktovala. Nicméně věřím, že komunikace na sociální síti může být v současné době řazena mezi jednu z právoplatných komunikačních forem. Minimálně sociální síť LinkedIn je dle mého názoru nyní hojně využívána ze strany zaměstnavatelů pro komunikaci s případnými novými zaměstnanci.
Jakým způsobem jste získávala tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděla o současném zaměstnavateli?
Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák jsem znala již v době studia na vysoké škole, neboť je mezi studenty právnických fakult velmi dobře známá. Zajímavé nabídky práce jsem obdržela nejen od personální agentury, ale v současné době je možné je získat rovněž prostřednictvím internetu.
Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?
Po pravdě řečeno, já sama jsem se žádné podobné akce nezúčastnila. Myslím však, že akce takovéhoto typu mohou být velmi užitečné nejen pro zaměstnavatele, ale rovněž pro studenty. Vzhledem k tomu, že v zaměstnání člověk stráví většinu svého času, je výběr zaměstnavatele velmi důležitý. Proto se domnívám, že různé akce, kde je možné se trochu blíže seznámit s potenciálním zaměstnavatelem, kulturou panující ve společnosti, mohou být pro studenty velmi přínosné.
Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost?
Vybraná možnost je označena tučně
1) Jistota, stabilita vs. 2) Změna
1) Tvůrčí přístup vs. 2) Používání známých, předem daných postupů
1) Soutěživé vs. 2) Přátelské prostředí
1) Práce na jednom místě vs. 2) Časté cestování
1) Teoretické vzdělávání vs. 2) Získávání zkušeností z praxe
1) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. 2) Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu
1) Náročná pracovní pozice vs. 2) Rovnováha mezi prací a volným časem
1) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. 2) Operativní, krátkodobé úkoly
1) Úzká specializace vs. 2) Získávání obecných dovedností
1) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. 2) Přijetí vedoucí role
1) Samostatná práce vs. 2) Spolupráce v týmu
Musela jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodla přestěhovat?
Přestěhovat jsem se naštěstí nemusela. Vzhledem k tomu, že jsem vždy byla velmi fixovaná na Prahu a rodinu a kamarády zde žijící, bylo by pro mě stěhování prakticky nepředstavitelné.
Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro vás představovalo snesitelné maximum?
Na cestě do práce v jednom směru strávím denně kolem 20 minut. Snesitelné maximum je z mého pohledu 30 až 45 minut, i když 45 minut je již pro mě opravdu naprosto hraniční. Vzhledem k tomu, že člověk je v práci prakticky celý den, volného času mu zbývá již velmi málo a já osobně bych ho rozhodně nechtěla strávit dojížděním za prací.
Chtěla byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně byla jste již na zahraniční pracovní stáži?
V zahraničí bych část kariéry strávila velmi ráda. Vždy jsem velmi ráda cestovala, poznávala nové kultury. Myslím si, že právě cestování může člověka obohatit nejen o spoustu nových zážitků, ale rovněž zkušeností.
Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro vás důležité.
Odměňování a možnost růstu ve firmě - 30 %
Pověst a image firmy - 10 %
Pracovní náplň - 40 %
Lidé a kultura ve firmě - 20 %
Komunikuje vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?
Mezi jednu z hlavních vizí naší advokátní kanceláře patří nepochybně udržet si zavedené renomé, a to nejen v trestněprávní oblasti. Významným měřítkem naplňování vize jsou výsledky pravidelných každoročních soutěží advokátních kanceláří. Avšak naplňování vize se hodnotí v rámci naší advokátní kanceláře průběžně po celý rok, jelikož je na ni kladen velký důraz.
Používá vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?
Naše advokátní kancelář nemá explicitně stanovené žádné desatero, nicméně máme zavedené jakési nepsané hodnoty či pravidla, a to převážně ve vztahu k jednání a komunikaci s klienty. Naprostá diskrétnost a individuální přístup jsou pro nás samozřejmostí. Nadto jsme klientům k dispozici téměř neustále, neboť zejména v oblasti trestního práva je to absolutně nezbytné.
Jak se díváte na firemní kulturu u vás ve firmě a jak si myslíte že ovlivňuje nově přicházející kolegy?
Já sama vnímám prostředí u nás v kanceláři jako velmi neformální a přátelské. Vzhledem k tomu, že advokátní kanceláře bývají často velmi formální, může být naší otevřeností překvapen leckterý nový kolega. Otevřenost prostředí se projevuje mimo jiné tím, že názory a nápady koncipientů jsou zde velmi kladně přijímány. A díky takovému prostředí mám i já jako koncipientka pocit, že jsem rovnocenným členem týmu, na jehož názorech záleží. Přirozeným prvkem naší firemní kultury je rovněž trend „pootevřených dveří do kanceláře“. Myslím si, že pootevřené dveře do kanceláře nadřízeného vzbuzují nejen ve mně, ale i v ostatních kolezích pocit, že se můžeme s každým problémem na někoho obrátit.
Kdybyste byla znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšlela byste jinak, rozhodovala byste se jinak, udělala byste něco jinak?
Já bych se jinak nerozhodla a udělala bych nejspíše to samé.