Lobbing. Tolikrát skloňované slovo, mnozí ale stále nevědí, že punc něčeho negativního mu dala až česká společnost ve spojitosti s Markem Dalíkem a jemu podobnými. Co tedy lobbing znamená, jak se vyvíjel a co dělá tzv. lobbista?
Definice lobbingu, jak ji můžeme najít ve výkladovém slovníku, říká, že lobbismus je „cílené ovlivňování poslanců, zákonodárné i výkonné moci“ a lobbista je „osoba prosazující vlastní zájem, či zájem skupiny u činitelů, kteří disponují pravomocemi a kompetencemi státní moci a jejích subjektů v hospodářských, kulturních, politických, společenských, ale i privátních a dalších oblastech života.“. Laicky řečeno lobbing je proces, ve kterém chce jedinec dosáhnout různými prostředky cílů svých nebo své skupiny. Nemějte ale dojem, že to je pouze něco nekalého a nemravného, protože i jakékoliv občanské sdružení obyvatel Horní Lhoty, které se snaží zachránit malý park na návsi, kde má být vztyčena socha Jana Husa, je svým způsobem lobbistickou organizací. Lobbuje za svůj park. Jen pro představu v Bruselu pracuje na 30 000 úředníků, ale také je tam asi 500 zástupců různých komor/sdružení/asociací. V roce 2009 odešlo 6 z 12 odstupujících eurokomisařů do lobbistických agentur.
Historie
Prapočátky lobbingu sahají až do starověkého Říma. Tam se lidé scházeli v předsálích či předsíních důležitých a vlivných Římanů (od panovníků a poslanců až po osobní kuchaře císařů), aby ovlivnili výsledek rozhodovacích procesů ve svůj prospěch. Byla to asi jediná možnost, jak mohli poddaní komunikovat s mocnými a mít vliv na veřejnou správu.
Existují spory o to, zda je lobbing původně americký nebo britský. Slovo lobbing se poprvé objevilo v USA ve 30. letech 19. století a prvním lobbistou byl pravděpodobně Američan William Hull, válečník, jež se snažil vyjednat pro veterány z Virginie lepší kompenzace za jejich výkony ve válce za nezávislost. V hale (z anglického lobby) amerického Kongresu čekali zástupci firem, odborů či jednotlivci, aby přesvědčili kongresmany o nutnosti hlasovat tak či onak. Velmi podobnou historii měl i lobbing ve Spojeném království. V předsálí (lobby) Dolní sněmovny (House of Representatives) britského parlamentu byl vchod z ulice a lidé tak měli možnost přijít do kontaktu se „svým“ poslancem a požádat ho například o snížení daní.
Stejně jako vše ostatní i lobbing prošel svým vývojem. V minulosti byli cílem lobbistů především panovníci či volení zástupci, dnes jsou to i běžní úředníci, kteří ale disponují pravomocemi jako třeba vydání stavebního povolení. Změnil se také způsob ovlivňování z diskuzí v halách na důmyslnější aktivity jako sběr informací a následné „zaručené“ studie, zajišťování publicity a bohužel i finanční a politické podpory.
Lobbista
Změna nastala i u profese lobbistů. Dříve to byli lidé s běžným zaměstnáním, kteří oplývali darem výřečnosti a přesvědčivosti, a proto mohli zastupovat třeba pekaře jedné římské čtvrti a snažili se přesvědčit císaře o nezvedání cen obilí. Dnes je lobbista samostatné povolání, ale existují i lobbistické agentury. V České republice jsou lobbisté pracující individuálně velmi dobře známi: Marek Dalík, Karel Janoušek, Miroslav Šloufa, atd., méně se ale mluví o „profesionálních“ lobbistických agenturách. Těch je v našem rybníčku pár a založily dále zmíněnou APAA: CEC Government Reations, Eurooffice Praha-Brusel, Fleishman-Hillard, Grayling CZ, Merit Government Relations a PAN Solutions.
Jak už to tak bývá, v Americe jsou zase o krok dál. V USA již existuje etický kodex a nutnost registrace lobbistů. V ČR se lobbisté sdružují v Hospodářské komoře lobbistů České republiky, která jako předmět činnosti uvádí toto: „ Předmětem činnosti je vytvářet prostor pro výkon činnosti lobbistů, stejně jako provádění vzdělávací a osvětové činnosti vztahující se k lobbingu.“ Ve výčtu činností pak sice registrace a etický kodex figurují taktéž, ale o jejich účinnosti by se dalo s přehledem pochybovat. Možná to také bude tím, že byla založena až v roce 2010. V roce 2012 bylo založeno profesní seskupení tvořené šesti lobbistickými agenturami působícími na českém trhu Asociace Public Affairs Agentur (APAA).
Chcete-li se dozvědět o lobbingu více, doporučuji publikaci Lobbing v moderních demokraciích od prof. Karla B. Müllera, vydala Grada.