Historické pandemie byly doprovázeny dlouhodobými útlumy ekonomiky. Trvalo zhruba 40 let, než se ekonomická situace po pandemii vrátila k normálu. Lidé nebyli příliš ochotní investovat a spíše se soustředili na opětované vybudování vlastního bohatství. Zvládneme tentokrát možné ekonomické dopady pandemie lépe?
Lidé minulých staletí znali pandemie velmi dobře. Pro mnoho z nich to byla doslova osobní zkušenost, často bohužel poslední. V dnešní době jsme se, naštěstí, do značné míry vymanili ze spárů nebezpečných infekcí. Jak ale ukazuje pandemie covid-19, patogeny ještě neřekly své poslední slovo. Odborníci mnoha profesí, ekonomy nevyjímaje, teď musí rychle získat zkušenosti s hrozbou, jaká tu už nebyla nejméně 100 let. Často se přitom uchylují k analýzám minulých pandemií.
Ekonom Òscar Jordà z americké University of California, Davis a jeho spolupracovníci se vypravili až do středověku. Ve své studii prozkoumali finanční dopady pandemií, které postihly lidstvo, od nedávné minulosti až do 14. století. Badatelé si pro tento účel vybrali 12 významných pandemií, v nichž zahynulo vždy více než 100 tisíc lidí (např. Černá smrt, Velký londýnský mor, Španělksá chřipka, Asijská chřipka aj.) . Rovněž sledovali ekonomické následky ozbrojených konfliktů, které měly rovněž vždy nejméně 100 tisíc obětí.
Badatelé ke studiu makroekonomických reakcí na minulé pandemie využili data z historie ekonomických vztahů, včetně ekonomického výkonu jednotlivých měst, oblastí i zemí, od 14. století až do současnosti.
Jejich závěry jsou varující. Pandemický koronavirus by podle nich mohl tísnit ekonomiku po celá desetiletí. Pokud se bude ekonomika pandemie covid-19 vyvíjet podobně jako u předešlých pandemií, tak bychom se mohli dočkat až několika desetiletí utlumení investic, které jsou pro rozvoj ekonomik klíčové. Autoři studie se domnívají, že by pandemie mohla vést k poklesu skutečného výnosu investic (roční zisk z investice, upravený o inflaci).
Z výsledků výzkumu vyplývá, že významné makroekonomické dozvuky pandemií mohou přetrvávat až čtyřicet let, během nichž jsou utlumené skutečné výnosy. Zároveň zjistili, že války takový vliv neměly, působily spíše opačně.
Jak se ukázalo, po pandemiích následuje celkové ochlazení investic. Důvodem jsou nejspíše snahy šetřit finanční prostředky nebo i to, že se lidé snaží opětovně vybudovat své bohatství. Přirozená úroková míra, která souvisí s maximální zaměstnaností a výkonem ekonomiky při konstantní inflaci po pandemiích v minulosti klesala a dosahovala minima asi po 20 letech. Na původní úroveň se následně vrátila po zhruba40 letech.
Autoři studie ale zároveň zdůrazňují, že se ekonomická situace po pandemii covid-19 může od předešlých pandemií lišit. Především proto, že dnes tuto historii a možná rizika známe. Také máme celou řadu nástrojů, které dříve lidem scházely. Teď je tedy na nás, jak obtížnou situaci zvládneme.