Ekonomické škody by byly horší bez lockdownů a sociálního odstupu | EkonTech.cz


Ekonomické škody by byly horší bez lockdownů a sociálního odstupu

Ekonom / lockdown
5. 11. 2020 - 7:00

V době pandemie se intenzivně diskutuje o smysluplnosti opatření proti šíření infekce, a tom, do jaké míry poškodí ekonomiku. Jistým škodám se už nevyhneme v žádném případě, pandemie je přírodní pohroma, co má následky. Ale i sami ekonomové upozorňují, že odmítat opatření proti pandemii kvůli ekonomice je nesmysl, který přijde hodně draho.

Od samotného počátku pandemie koronaviru, která změnila životy lidem i běh globální ekonomiky se vášnivě diskutuje o tom, jakou vlastně platíme cenu za zavádění protipandemických opatření. Na podobnou situaci jsme bohužel nebyli příliš připraveni, a proto jsou přijímaná opatření často jen improvizací. Tou klíčovou otázkou je, zda se „vyplatí“ omezovat šíření infekce, když to má často tvrdé ekonomické důsledky.

Podle nového výzkumu ekonomů britské University of Cambridge a jejich spolupracovníků neexistuje žádný absolutní trade-off mezi ekonomikou a lidským zdravím. To znamená, že není nutné volit mezi těmito variantami, a že výběr jedné z této možnosti automaticky nevylučuje tu druhou. Zároveň dospěli k závěru, že nezavedení opatření, tj. upřednostnění ekonomiky, je ve svém důsledku výrazně „dražší“, nežli promyšlený strukturovaný lockdown.

Giancarlo Corsetti z Cambridge s kolegy zkombinovali makroekonomiku s epidemiologií a vyvinuli model pro odvození ekonomických důsledků sociálního odstupu. Jejich studie sice analyzuje ekonomiku a populaci USA, závěry výzkumu jsou ale podle badatelů použitelné ve většině zemí s rozvinutou ekonomikou. 

Z jejich modelu vyplynulo, že když úřady ponechají šíření infekce volný průběh, ať už kvůli ekonomice nebo z jiných důvodů, tak pandemický virus, který náhodně proniká do populace, nevyhnutelně zasáhne odvětví ekonomiky, která jsou klíčová pro fungování ekonomického systému dané země.

V rámci svého výzkumu modelovali různé scénáře, v nichž sledovali vliv šíření pandemie, a také vliv přijatých opatření na klíčové zaměstnance (core workers) v zásadních odvětvích ekonomiky, a také další zaměstnance. Významnou roli přitom hrají klíčoví zaměstnanci, jejichž absence v ekonomice vede ke značným ztrátám. 

Corsetti a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že je žádoucí směřovat tvrdá protipandemická opatření, jako jsou lockdowny, především k těm částem populace, které nejsou aktivní na trhu práce anebo nepracují v klíčových odvětvích ekonomiky. Zároveň upozorňují, že ohledně šíření koronaviru a jeho epidemiologických parametrů stále panují určité nejistoty. Jejich scénáře tedy nejsou spolehlivé předpovědi budoucího vývoje.

Jednoznačným závěrem této ekonomické studie je, že strategie založená na odmítnutí epidemiologických opatření, ať už z ekonomických, politických nebo jiných důvodů, je zcela nepřijatelná z hlediska veřejného zdraví, a zároveň extrémně riskantní z čistě ekonomické perspektivy.

Zdroj: University of Cambridge