Je to zhruba padesát let od doby, kdy slavný chicagský ekonom Milton Friedman představil koncept přirozené míry nezaměstnanosti a výrazně tak ovlivnil vnímání měnové politiky.
Přirozená míra nezaměstnanosti a vliv na měnovou politiku
Zhruba před padesáti lety Milton Friedman představil koncept, který se od té doby stal základním bodem teorie i praxe měnové politiky. Nejslavnější představitel chicagské ekonomické školy poukázal na to, že centrální banka není prostřednictvím měnové politiky schopna ovlivnit míru nezaměstnanosti v dlouhodobém horizontu – tím tak de facto představil koncept tzv. přirozené míry nezaměstnanosti. Pokud se centrální banka bude snažit stlačit míru nezaměstnanosti pod přirozenou míru, výsledkem bude přehřátí ekonomiky, strmý růst mezd a akcelerující inflace. To vedlo i k přehodnocení toho, jak by centrální banky měly ve světě fungovat.
Přirozená míra nezaměstnanosti není tak rigidní jak Friedman předpokládal
Půlstoletí od slavného Friedmanova projevu se bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard pokusil zrekapitulovat vývoj Friedmanova konceptu. Blanchard ve své prezentaci poukázal na to, že koncept přirozené míry nezaměstnanosti není tak rigidní, jak předpokládal Friedman. Ekonomické recese a krize podle testování na dvaadvaceti vyspělých světových ekonomikách v posledních padesáti letech nejsou plně „vymazány“ fází, kdy produkt v daném hospodářství roste. Podle Blanchardova výzkumu v průměru zůstává míra nezaměstnanosti po překonání recese na vyšší úrovni, než kde se nacházela v předchozí fázi hospodářské expanze. Tento jev ekonomové nazývají hystereze. Blanchardův výzkum nám v podstatě říká, že vysoká míra nezaměstnanosti v ekonomice dnes znamená vyšší přirozenou míru nezaměstnanosti zítra. „Roste tak hladina, ze které se míra nezaměstnanosti v ekonomice odráží. Je to výraz nepružnosti trhu práce, resp. primární nepružnosti nabídky práce, neboť rostoucí počet pracovních příležitostí nevede k očekávaným odtokům z nezaměstnanosti,“ vysvětluje efekt hystereze docentka Dagmar Brožová působící na Vysoké škole ekonomické v Praze. Téma hystereze posléze může implikovat, že centrální banka měnovou politikou nejenže vyhlazuje krátkodobé fluktuace produktu, ale zmírněním či nezmírněním dopadů recese může mít vliv i na přirozenou míru nezaměstnanosti.
Řešením hystereze jsou strukturální snahy o pružnější trh práce
Řešením hystereze by mělo být zpružnění trhu práce, vybudování sociálního systému, který nezaměstnané motivuje k návratu do práce či opatření zaměřená na flexibilitu pracovní síly. Tato strukturální řešení jsou ale mimo nástroje centrální banky. Pokud chceme snížit přirozenou míru nezaměstnanosti, jde zde o úkol pro fiskální autority. V tom měl Friedman samozřejmě naprostou pravdu. Centrální banka však minimálně může snahou o vyhlazení krátkodobých fluktuací produktu zmírnit následky, které recese na přirozenou míru nezaměstnanosti mají.
Zdroj fotky: Wikimedia Commons