Svoboda tisku je obvykle považována za základ demokracie. V ideálním případě zajišťuje odpovědnost, transparentnost a přístup ke spolehlivým informacím. Současně ale platí, že kromě role ve struktuře demokracie je svoboda tisku také důležitou součástí stabilní ekonomiky. Již dříve se ukázalo, že svobodný tisk funguje nejen jako hlídací pes demokracie, ale také jako hlídací pes světa financí, který zajišťuje rovnováhu a věrohodnost finančních operací.

Nezávislý tisk posiluje odolnost finančních institucí. George Kladakis z britského Centre for Responsible Banking & Finance, School of Management, na University of St Andrews a Alexandros Skouralis z rovněž britské Bayes Business School na University of London nedávno v rámci svého výzkumu dospěli k tomu, že vyšší úroveň svobody tisku může být také spojena s větší finanční stabilitou a nižším „systémovým rizikem“. To jsou situace, kdy něco špatného, co se stane v jedné společnosti, může vyvolat širší nestabilitu, nebo dokonce zhroucení průmyslu na úrovni bankovního sektoru.
Badatelé použili data z 47 zemí, na jejichž základě zjistili, že nezávislý tisk přináší větší kontrolu bankovních manažerů. Dalším přínosem je kvalitnější tok informací po finančních trzích a větší efektivita celého finančního systému. Kladakis se Skouralisem dospěli k závěru, že země s vyšší mírou svobody tisku budou s větší pravděpodobností podporovat firemní a politickou kulturu bez korupce, která by mohla ohrozit stabilitu bankovního sektoru. Všechny tyto výhody se přitom nejvýrazněji projeví v kritických obdobích, například během poklesu hospodářství nebo za bankovních krizí.
Pozitivní dopad svobody tisku je přitom podle badatelů zřetelný i mimo období krize, při pohledu na základní finanční ukazatele v zemích s vysokou a nízkou mírou svobody tisku. Země s trvale vysokou mírou svobody tisku, jako je například Norsko, Švédsko nebo Estonsko, mají mnohem méně nesplácených (či nesplacených) půjček než země s nízkou mírou svobody tisku, jako je Pákistán, Řecko nebo Rusko.
Problém je ovšem v tom, že svobodný tisk a stabilní bankovní sektor nejsou v žádném případě zaručené. Nedávná data skupiny Reportéři bez hranic poukazují na znepokojivý pokles autonomie médií. Uvádějí, že 135 ze 180 zemí světa má nyní úroveň svobody tisku klasifikovanou jako „problematická“, „špatná“ nebo „katastrofální“. Tento neblahý trend se přitom dotýká i vyspělých ekonomik, které se propadají i relativně vůči ostatním zemím. Příkladem může být Japonsko na 70. místě, jež kleslo z 68. místa v roce 2023, Itálie na 46. místě, která klesla z 41. místa, a samozřejmě
Spojené státy, jež se dnes nacházejí na 55. místě, kam klesly z 45. místa. Zároveň to vypadá, že doposud největší ekonomika světa by mohla v žebříčku svobody tisku klesnout ještě níže. Prezident Trump sice podepsal exekutivní příkaz zaměřený na „obnovení svobody slova“, ale jak je u podobných politiků zvykem, jeho slova se podstatně rozcházejí s činy. Výslovně totiž pohrozil odebráním vysílacích licencí, vyšetřováním kritických médií a vězněním novinářů, kteří chrání důvěrné zdroje, což je nepokrytá agrese vůči svobodě slova.
V únoru 2025 dokonce představitelé Bílého domu potrestali americkou tiskovou agenturu Associated Press (AP) tím, že jejím novinářům bude zakázán vstup do Oválné pracovny, dokud agentura nepřestane používat všeobecně uznávaný zeměpisný výraz „Mexický záliv“ místo názvu, který si vymyslel Trump. Toxický vliv Trumpovy administrativy se přitom neomezuje pouze na USA. Nedávné zmrazení a nejspíše i likvidace mezinárodní pomoci jeho administrativou vážně zasáhly rozsáhlé financování nezávislých médií ve více než 30 zemích včetně Ukrajiny, Afghánistánu a Íránu, což opět postihne svobodu tisku.
Zřetelný pokles svobody tisku badatelé rovněž pozorují v politicky nestabilních regionech, jako je Střední a Jižní Amerika, Afrika, Střední východ a Střední Asie, kde místní autoritářské režimy nadále zpřísňují svou kontrolu nad sdělovacími prostředky. Průzkum Reportérů bez hranic také ukázal, že vlády po celém světě selhávají v ochraně žurnalistiky, což těsně souvisí s výrazným trendem klesající svobody tisku. Nezřídka dochází k situacím, kdy se novináři obávají o vlastní životy.
V roce 2014 mělo 13 procent zemí zahrnutých do výzkumu „dobrou“ svobodu tisku. Do roku 2021 ale toto číslo kleslo na sedm procent a jen rok poté (2022) dokonce na pouhých 4,4 procenta. Naopak dramaticky narostl podíl zemí s nejhorší úrovní svobody tisku. Před 10 lety bylo osm procent zemí považováno za státy se špatnou svobodou tisku, v současné době jich je 24 procent. Počet zemí s katastrofální svobodou tisku se ve stejném období zvýšil z osmi procent na 17 procent. Tento vývoj je z řady důvodů alarmující. Úbytek svobody tisku ohrožuje nejen demokratické principy a politickou transparentnost, ale také fungování finančních trhů. Ukazuje se, že zajištění skutečné svobody tisku je kritickým základem ekonomické odolnosti a stability.
- Svoboda tisku je důležitá pro demokracii i ekonomickou stabilitu
- Vyšší úroveň svobody tisku vede k nižšímu riziku kolapsu finančního systému
- Země s vyšší mírou svobody tisku mají méně nesplácených půjček
- Úroveň svobody tisku však klesá po celém světě
