K 1. lednu 2014 se rozšířil počet zemí užívající jako měnu euro. Lotyšsko se stalo 18. členskou zemí eurozóny a po Estonsku druhou pobaltskou zemí, která vstoupila do měnové unie. Běžní obyvatelé Lotyšska ale z novinky příliš nadšení nejsou. Není se čemu divit.
Průzkumy mluví proti euru
Podle posledních průzkumů většina Lotyšů euro nevítá. Hodně si vláda slibovala od masivní kampaně, která masírovala veřejné mínění celý minulý rok. Minula se však zcela účinkem, nebo podle optimističtějšího pohledu jen zabránila ještě horšímu výsledku. Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se proti zavedení eura vyslovilo 53 procent dotázaných, kdežto pro bylo jen 22 procent. Vládní zdroje pak uvádějí, že podpora eura se během roku 2013 stabilizovala na 40 procentech.
Svázaný lot
Přijetí Lotyšska do eurozóny bylo jasné už v červenci, kdy členství definitivně potvrdila schůzka ministrů financí EU. Předtím již bylo jasné, že Lotyšsko do měnové unie míří, neboť se mu dlouhodobě podařilo plnit stanovená kritéria nutná k přijetí společné evropské měny.
Bývalá lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočetla na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídal aktuálnímu kurzu, a jelikož Lotyšsko už několik let svazovalo svou měnu s eurem, nebyl pro obyčejné obyvatele přechod na novou měnu žádným výrazným zásahem do života. Proč tedy tolik odmítavých postojů?
Dopady krize
Lotyšsko vstupuje do eurozóny v době doznívající krize, která v plné nahotě odhalila nevýhody společné měny. A co víc, Lotyšsko, které si svoji měnu na euro přivázalo, to odneslo s plnou parádou, ale jako nečlen eurozóny nemohlo čekat výraznější pomoc. Řešení krize bylo v této pobaltské zemi drastické, platy ve státním sektoru padly až o padesát procent, starobní penze se snižovaly, stát šetřil všude. A Lotyši s utaženými opasky jen tiše sledovali, jak původci krize Řekové a Portugalci plnými hrstmi přijímají pomoc ostatních států eurozóny, a ještě proti úsporám demonstrují. Víra ve společnou měnu tak byla otřesena.
Vláda přesto euru věří
Lotyšští nejvyšší představitelé však nové měně věří. No, nezbývá jim nic jiného. Podle premiéra Valdise Dombrovskise posílí přijetí eura měnovou stabilitu země a naláká tím nové investory. Jenže nepříliš upevněná ekonomika této pobaltské republiky musí také přispívat do záchranného Evropského stabilizačního mechanizmu, a to částkou 40 milionů eur ročně. Běžnému Lotyšovi, který zažil hospodářskou krizi posledních let, se to asi těžko vysvětluje.
Poslední pobaltská země se svojí měnou, Litva, se hodlá k eurozóně připojit v roce 2015.