Těžko hledat v České republice méně populární výraz, než je „podnikatel“. Svobodné podnikání je pro mnohé symbolem podvodů a nezaslouženě nabytého majetku. Lepším asociacím nepřidává také fakt, že mnoho mediálně známých českých podvodníků je označováno právě za podnikatele. Neměli bychom však s označením podnikatel více šetřit?
Kdo si někdy otevřel obchodní zákoník, přečetl si, že podnikání je „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Tolik říká zákon. Ale jaká je realita? Není ve skutečnosti podnikatel pouze příživníkem, který parazituje na práci svých zaměstnanců? Na hodině ekonomie byste se neměli zdržovat tím, zda je podnikání činnost soustavná, prováděná samostatně, popř. na čí jméno. Podstatný je pouze konec uvedené definice - zisk a vlastní odpovědnost. Není to málo? Je to více než si dokážeme představit.
Zase jim jde jen o zisk aneb proč nevyrábět ve ztrátě?
Opovrhování ziskem je téma spíše pro morální filosofii. Bez jakýchkoliv hodnotových soudů však lze odpovědět na otázku, zda je sledování zisku podnikatelem v souladu se zájmy ostatních lidí ve společnosti. Odpověď je jednoznačně kladná. Důkazem budiž neustále rostoucí bohatství a inovativnost dnešního světa. Komu tato empirie nestačí, měl by číst dál.
Nezapomínejme, že zisk je odvozen z aktuálních tržních cen. Těmito pro někoho nudnými čísly vyjadřují v realitě jednotliví kupující a prodávající své představy o užitečnosti a vzácnosti jednotlivých výrobků, ale také výrobních faktorů. Jak můžeme potom interpretovat podnikání, které se neohlíží na zisk, tedy podnikání ztrátové? Jedná se doslova o destrukci bohatství. Ukažme si to na příkladu:
Představme si, že celá ekonomika je ztělesněna v jedné tržnici, která tudíž dokonale zobrazuje lidské preference. Vy, jakožto podnikatel, dostanete nápad, že budete prodávat pomerančový džus. Nakoupíte na tržnici pomeranče za 100 Kč a uděláte maximální množství džusu. Následně však zjistíte, že celé toto množství prodáte max. za 90 Kč. Pokud si lidé koupí neopracované pomeranče za 100 Kč, ale z nich vyrobený džus pouze za 90 Kč, pak je něco špatně. Vaší aktivitou snižujete dostupnost více ceněného zboží a nabízíte za to méně ceněné zboží. Jinými slovy, vaše podnikatelská aktivita snižuje dostupné bohatství. Ignorováním ziskovosti rozhodně společnosti neprospějete.
Podnikatelské objevování
Na základě výše uvedeného bychom se mohli ptát: Nemůže takovou aktivitu vykonávat stroj? Hledat rozdíly mezi cenami a dosahovat tak zisku je přece poměrně mechanická záležitost. Tím se dostáváme ke stěžejní charakteristice podnikatele. Na příkladu s výrobou džusu můžeme pozorovat, že podstatou podnikání je v prvé řadě proces objevování. Podnikatel musí být vizionář, který „nikdy nespí“ a stále zkouší, která aktivita by byla nejvíce zisková. Z určité kombinace dostupných zdrojů můžeme vymyslet a vyrobit de facto cokoliv. Nic není předem dáno. Podnikatel musí předvídat, které produkty budou v okamžiku prodeje nejvíce ceněny zákazníky. Jak píše ekonom Israel Kirzner, podnikatel musí umět prohlédnout mlhou, za kterou se skrývá nejistá budoucnost. Ve světě plném neustálých změn, jako je ten náš, se nejedná o práci jednoduchou. Je však zcela stěžejní.
Svět bez podnikání
Zajímavou výpravou by byl zájezd do světa bez podnikatelů. Byl by to svět lepší? Svět, kde pracující konečně nebudou vykořisťováni? V prvé řadě by to byl svět, kde se zastavil čas, svět statický. Bez podnikatelských vizí by se ekonomika redukovala více méně na udržování stávající výroby. Pravděpodobně bychom viděli zakonzervované, či pomalu uvadající hospodářství, tolik typické pro socialistickou ekonomiku. Bez podnikatelů by na tom zaměstnanci nebyli lépe, ale hůře. Každý zaměstnanec je také spotřebitel. Podnikatelská invence směřuje investice do neustálého zkvalitňování a zlevňování výroby. Tento motor pokroku by se zastavil. Energie, která ze smartphonu dokáže během krátké doby udělat masově dostupné zboží, by zde neměla prostor.
Podnikatel a státní zakázky
V úvodu jsem již předeslal, že ne každý majitel firmy je ekonomickou podstatou podnikatel. Při rozhořčení nad jedinci, kteří podivným způsobem zbohatli na státních zakázkách, bychom si měli uvědomit, že tyto osoby nelze v žádném případě označit za podnikatele. Držme se jednoduché definice: podnikatel vyhledává mezery na trhu. Podnikatel prodává své výrobky a služby lidem, kteří za ně dobrovolně platí. Státní zakázka však nemá s trhem nic společného. Obchodním partnerem firmy zde nejsou zákazníci, ale úřad, který má naše peníze spravovat. Každý si umí dobře představit, že se zde boj vede zcela jinými zbraněmi než kvalitou. Ačkoliv pro bojovníky o státní zakázky neexistuje specifické pojmenování, určitě to nejsou podnikatelé. Když si toho budeme vědomi, možná časem „podnikatel“ přestane být sprosté slovo.