Proč dnes některá města ruší dálnice? | EkonTech.cz


Proč dnes některá města ruší dálnice?

Ekonom / doprava / dálnice
14. 7. 2020 - 15:01

Dálnice zatěžují životní prostředí i ekonomiku a přitom v podstatě nevyřešily problémy s přetíženou dopravou. V řadě měst proto dochází k rušení městských částí dálnic a jejich přeměně na více obyvatelnou krajinu.

Řada odborníků upozorňuje na to, že dálnice a podobné typy silnic v řadě případů neuspěly v tom, aby vyřešily přetíženou dopravu. Jak ale uvádějí výzkumníci australské University of Queensland, tvůrci dopravní sítě ve světě váhají s tím, aby dálnice rušili anebo měnili jejich zažitou podobu.

Podle vedoucí výzkumu Fahimeh Khalaj se postupně ukázalo, že dálnice nejsou spásným řešením problémů s přetížením dopravy. Jak říká Khalaj, „mantra“ v dopravě, založená na stavění co největšího množství dálnic, zjevně a hluboce selhala. Ve skutečnosti dnes v některých městech, která jsou přitom významnými dopravními uzly, jako je třeba jihokorejský Soul aneb španělský Madrid, přistupují k tomu, že revitalizují prostředí dotyčných měst a v souvislosti s tím odstraňují dálnice.

Podle Khalaj jsou dálnice environmentální katastrofou, zároveň jsou velmi nákladné na údržbu, rozdělují krajinu i zastavěná území prakticky neprůchodnými liniemi, a také drasticky stimulují osobní automobilovou dopravu, na úkor různých typů komunitní či hromadné dopravy.

Autoři studie analyzovali celkem 45 dřívějších výzkumů. Z výsledků analýz vyplynulo, že dálnice se odstraňují především z finančních důvodů. Dochází k tomu tehdy, když mají provozovatelé obavy z nákladů, které přinášejí opravy těchto komunikací. Na druhou stranu, takto rušené dálnice bývají nahrazovány jinou podobnou infrastrukturou, která je rovněž založena na osobních automobilech. 

Khalaj zároveň uvádí, že se mentalita tvůrců dopravních sítí zatím příliš nezměnila. Ve městech prý vznikají prostory pro dopravu orientovanou na lidi a nikoliv na automobily, ale tyto prostory obvykle koexistují s tradičními dálnicemi. Badatelé si rovněž všimli, že se tyto trendy podstatně liší mezi jednotlivými zeměmi. Například Spojené státy bývaly průkopníkem ve stavbě dálnic a zavádění nových technologií v dopravě – v nahrazování dálnic a snižování závislosti na automobilové dopravě jsou ale dost pozadu za evropskými a asijskými městy. Právě mimo Spojené státy je rušení dálnic spíše spojováno se zkvalitňováním a zkrášlováním městského prostoru.

Pokud jde o Austrálii, tak tam doposud podobný průzkum neprobíhal. Výzkumníci nicméně doufají, že se Austrálie vydá spíše ve stopách Evropy a Asie. V současné době v několika australských městech odstraňují městské dálnice a nahrazují je běžnými ulicemi a nákupními zónami. Tento trend podle všeho vítají příslušníci mladých generací po celém světě, kteří spíše preferují životem kypící městské zóny, kde mohou chodit pěšky. A mladí voliči by časem mohli vyvinout dostatečný tlak na vedení měst, který by do budoucna urychlil rušení městských dálnic.