Mýty opředená železniční trať známá jako Transsibiřská magistrála se bude nejspíše prodlužovat. Širokorozchodné koleje prý v budoucnu dosáhnou až do rakouské metropole na Dunaji. A už je podepsán i první papír, ředitelé železničních společností podepsali smlouvu o porozumění. Projekt tak má zelenou.
Široké koleje až do Vídně
Z Moskvy přes Ukrajinu a Slovensko až do Vídně by se mohla v budoucnosti prodloužit Transsibiřská magistrála. Ředitelé dotčených železničních společností už podepsali tzv. smlouvu o porozumění. Rusko tak sleduje dvě roviny. V ekonomické sféře se snaží propojit růstové trhy na Dálném východě a druhotně tak bude investovat do své pověsti hospodářského obra.
Legendární trať
Transsibiřská magistrále je nejdelší tratí světa a je opravdovou legendou ve světě železnice. Spojuje Moskvu a Vladivostok na ruském Dálném východě. Měří 9288 kilometrů a dokončena byla v roce 1916. Klasický expresní vlak Russija vyjíždí každé dva dny z Moskvy, aby po šesti dnech jízdy dorazil do Vladivostoku. Pro tento přístav je to jediná přístupová cesta po souši. Některé stanice na trase magistrály leží v takové samotě, že musely být pojmenovány pouze po kilometru, na kterém leží, neboť široko daleko není žádná osada, která by zastávce dala jméno.
Astronomické náklady
Náklady na projekt budou obrovské. Zatím se odhadují na šest miliard eur, ale pravděpodobně budou daleko vyšší. Široké ruské koleje dnes končí ve Východním Slovensku, kam se po širokorozchodné trati vozila železná ruda do košických hutí. I tak se bude muset rekonstruovat celá trať od Moskvy až k Slovenským hranicím a dále položit úplně nová. V evropských měřítkách se dá projekt srovnat snad jen se stavbou tunelu pod kanálem La Manche.
Začne se v roce 2014
Nyní se vypracuje studie proveditelnosti a podnikatelský model. Studie by měla být hotova do konce roku 2013. Do poloviny roku 2014 by pak mělo padnout konečné rozhodnutí o projektu, jak prohlásil ředitel ruských státních železnic Vladimir Jakunin. Ve Vídni se plánuje stavba obrovského terminálu o rozloze zhruba 200 hektarů. Rakousko projekt velmi podporuje, slibuje si od něj nejen příjmy ve výši až 120 milionů eur ročně, ale také vytvoření 3 000 nových pracovních míst a zvýšení přepravy nákladů po kolejích o 10 procent. Profitovat by chtělo i Slovensko, kde se u Bratislavy počítá s menším subterminálem.
Železnice zkrátí dobu přepravy
V současné době lodě vezou zboží z dálněvýchodních přístavů do Evropy asi 30 dní. Železnice by měla tuto dobu výrazně zkrátit. Podle načrtnutého jízdního řádu by nákladní vlak z Vladivostoku dorazil do Vídně za 15 dní. Problém bude ale v ceně přepravy. I dnes si můžete nechat poslat kontejner zboží po železnici například z Pekingu do Berlína, za tuto destinaci zaplatíte asi 700 eur. Loďní doprava stejného objemu třeba ze Šanghaje do Hamburku vyjde dnes až třikrát levněji. Otázkou tedy je, zda dokáže kromě času konkurovat lodím i cenou.