V dnešní době ve světě převažuje regresivní daňový systém, který podstatně zvýhodňuje velké firmy. To roztáčí toxickou spirálu koncentrace businessu a růstu nerovnosti ve společnosti. V době pandemie to situaci jen zhoršuje.
Pandemie koronaviru netrápí jen lidi, ale také finanční trhy. Karantény a protipandemická opatření narušují dodavatelské řetězce, obavy dramaticky snižují poptávku zákazníků a jejich ochotu utrácet. Krize přitom postihuje velké společnosti, a zároveň likviduje i malé podniky. Je velmi devastující pro množství příležitostných zaměstnanců a lidí s nízkými příjmy po celém světě.
Řada vlád po světě, včetně americké a britské, ohlásila fiskální záchranné balíčky, zahrnující i daňové úlevy. Taková opatření jsou jistě žádoucí. Jak ale ukazuje nedávný výzkum britských ekonomů, při řešení ekonomických problémů souvisejících s pandemií bychom měli brát v potaz problematické uspořádání daní, díky němuž je společnost v řadě zemí zranitelnější podobnými událostmi jako je například pandemie.
V sedmdesátých letech byl globální daňový systém ve světě progresivní. Největší společnosti danily o něco málo vyšší část zisku nežli menší společnosti. V polovině osmdesátých let došlo k obratu a daňový systém se stal regresivním. A zůstal takovým dodnes. Například v letech 2015-18 platily menší americké nefinanční společnosti na daních celkem 41 procent zisku, zatímco větší společnosti jen 28 procent.
Proč je takové nastavení daní problematické pro společnost? Jde o to, že takový daňový systém podporuje koncentraci firem do stále větších entit. V posledních letech se stále častěji objevují obavy z dominance velkých společností v ostře sledovaných odvětvích pokročilé ekonomiky. Existuje již celá řada dokladů, podle nichž velké společnosti získávají větší podíly na výnosech, ziscích a aktivech. Zároveň ale také účtují za zboží vyšší ceny, platí nižší mzdy, poskytují zboží a služby nižší kvality, a také dusí investice a inovace.
Velké společnosti bohužel spíše nevyužívají své příjmy k rozšiřování produkčních kapacit, zaměstnanosti a mezd. Podle ekonomů se zaměřují především na obohacování akcionářů. To by nebyl takový problém, pokud by vlastnictví akcií bylo rozložené napříč společností. Jenomže v dnešní době například v USA 1 procento nejbohatších domácností přímo či nepřímo vlastní 40 procent akcií a 10 procent nejbohatších domácností 84 procent akcií. To je velmi nerovnoměrné rozložení bohatství.
Zajímavou iniciativou je v tomto směru sdružení více jak 80 milionářů Millionaires for Humanity, které v otevřeném dopise vyzvalo vládní instituce k reformám daňových systémů a navýšení daňové povinnosti movitých jedinců. Dědicové kolosu značky Disney Abigail aTim Disney, Jerry Greenfield spoluzakladatel značky Ben&Jerry’s nebo dánsko-íránský filantrop Djaffar Shalchi zdůrazňují důležitost tohoto kroku v dlouhodobém horizontu, protože: „Problémy způsobené pandemií viru Covid-19 nemohou být vyřešeny charitativními nástroji, bez ohledu na to jak velké budou. Vládní představitelé musí převzít odpovědnost za navýšení finančních zdrojů a jejich efektivní a spravedlivé využití. Můžeme zajistit dostatečné zdroje pro zdravotnický systém, školství a bezpečnost, pokud trvale zvýšíme daňovou povinnost nejbohatších lidí na této planetě, lidí jako jsme my.”
Stručně řečeno, globální daňový systém, který odměňuje společnosti za to, že jsou velké, je ve skutečnosti pro společnost velmi toxický. Dokonce zřejmě omezuje naše možnosti čelit šíření a důsledkům pandemie koronaviru SARS-CoV-2. Je to zřetelné například v oblasti farmaceutických firem, kde velké společnosti a jejich lobbisté svým jednáním v mnoha případech komplikují vývoj a dostupnost léků. A co je ještě větší problém, nerovnost vytvářená tímto daňovým systémem je živnou půdou pro pandemii. Lidé s omezenými příjmy jsou často nuceni chodit do práce a pracovat bez nutné ochrany, přičemž se vystavují většímu riziku nakažení. Zároveň se jen těžce dostanou k potřebné lékařské péči.
Přinejmenším někteří ekonomové volají po tom, abychom využili pandemii jako příležitost k reformám jednotlivých daňových systémů, aby již tolik nepodporovaly koncentraci velkých společností a zhoubnou nerovnost, která dnes prorůstá celými společnostmi.