Škody po přírodních katastrofách se nijak zvlášť nezvyšují. Neplatí to ale pro ty nejhorší z těchto katastrof, jako jsou ničivé hurikány nebo obrovská tornáda. V jejich případě se ekonomické ztráty na jednu takovou katastrofu rok co rok dramaticky zvyšují. Rychle narůstající finanční náklady katastrof bude nutné zahrnout do plánování rizik a finančních ztrát budoucích událostí.
Ekonomické ztráty v důsledku přírodních katastrof se jako celek příliš nezvyšují. Jak ale říkají badatelé americké University at Pennsylvania State University, průměrné hodnoty mohou být poněkud zrádné. Jak ukázal jejich nedávný výzkum, na němž se podíleli s mezinárodním týmem odborníků, škody po velkých katastrofách, jako byly hurikány Katrina, Maria či Dorian anebo velká tornáda z poslední doby, neproporčně narůstají. Velká přírodní katastrofa v dnešní době stojí ohromné množství finančních prostředků.
Podle badatelů by mohla být za nárůst počtu a intenzity přírodních katastrof zodpovědná změna klimatu. Do budoucna je to nutné brát v úvahu při plánování rizik a možných nákladů takových katastrof. Škody přitom mohou být zdrcující. Portoriko se ještě stále vzpamatovává z řádění hurikánu Maria, který tam udeřil před dvěma lety. Na Bahamách to po nedávném hurikánu Dorian vypadá jako po ohromném výbuchu a situace se zatím příliš nezlepšuje. Na New Orleans jsou stále ještě viditelné následky hurikánu Katrina, který toto americké město zpustošil v roce 2005.
Jak říká vedoucí výzkumu Francesca Chiaromonte, když odborníci určují ekonomické dopady katastrof, tak vycházejí z celé škály dřívějších událostí. U největších katastrof z poslední doby je to ale dost obtížné. Jak vyplývá z výsledků výzkumu, nárůst škod u 5 procent nejhorších katastrof je opravdu značný. Velmi výrazné je to přitom u 1 procent nejničivějších katastrof, jejichž ekonomické ztráty mezi lety 1970 a 2010 narostly asi dvacetkrát. I když badatelé přepočítali svá data podle změn osídlení a ekonomického bohatství v čase, tak dospěli k závěru, že průměrné škody u 1 procenta nejhorších přírodních katastrof každým rokem narůstají o zhruba 26 milionů dolarů.
Když se teď velké katastrofy ještě více prodražují, tak je podle badatelů o to důležitější porozumět mechanismům dopadů takové katastrofy na ekonomiku a zahrnout je do plánování rizik a nákladů budoucích katastrof. Jak upozorňují autoři studie, největší katastrofy mohou zcela převálcovat lokální infrastrukturu, což pak velmi komplikuje a prodražuje nápravu škod.