Řada zemí světa se potýká s velmi vysokou mírou korupce. Všudypřítomné úplatky umrtvují ekonomiku, zabíjejí inovace a komplikují každodenní život obyvatel takové státu. Co vede lidi k tomu, aby protestovali proti korupci? A co je naopak drží zpátky?
Proč se někteří lidé nemohou dočkat, až budou na ulici demonstrovat proti bezuzdné korupci politiků a úředníků? A proč to některé lidi až tak nebere? Tímto zajímavým problémem se ve své nové studii zabývali vědci britského centra pro výzkum korupce Centre for the Study of Corruption na University of Sussex. Dospěli k názoru, že lidé, kteří se bezprostředně setkali s korupcí, proti tomuto jevu demonstrují s větší pravděpodobností. Funguje to ale jenom do té doby, než se z korupce stane rutina.
Moletsane Monyake a Dan Hough ke svému výzkumu použili již existující data z Afriky. Podle zjištění Transparency International je v některých afrických zemích skutečně extrémní korupční prostředí. Podle všeho je v Africe korupce všudypřítomná a často velmi závažná.
Problém je v tom, že když je někde korupce zcela běžnou záležitostí v každodenním životě, tak se úplatky stanou neoddělitelnou součástí fungování a zařizování potřebných věcí. Lidé v takovém případě uplácejí, aby si zajistili lékařskou prohlídku anebo třeba sehnali místo v ucházející škole pro své děti. Bez úplatků si to neumějí už ani představit. Přesto se v Africe demonstruje proti korupci, jako nedávno v Zimbabwe, Malawi, Jihoafrické republice nebo Maroku.
Monyake s Houghem analyzovali data z průzkumů Afrobarometru, které pokrývaly více než 30 afrických zemí v letech 2005-2006 a 2014-2016. Snažili se z nich vyčíst, kdo se takových protestů účastní a proč. Ukázalo se, že čím více lidé musejí uplácet, tím větší mají potřebu protestovat proti korupci. Zároveň ale platí, že čím víc lidé uplácejí, tím více se pro ně uplácení stává jedním z nástrojů, kterými dosahují svých cílů. Pokud se lidé ve společnosti prorostlé korupcí dostanou za určitý bod, tak jejich ochota protestovat proti korupci klesá. Jinými slovy, přistoupí na pravidla hry, ať se jim líbí anebo ne. Takoví lidé se pak do nějakých protestů nepouštějí, i když to neznamená, že by s daným stavem věci byli spokojení.
Výzkum korupce se snaží hledat moderní řešení tohoto chronického problému lidské civilizace. Pokud se nám povede odhalit, co zvyšuje ochotu lidí protestovat proti korupci v jejich zemi, tak bychom tím mohli přispět k nápravě situace v dotyčném státu.
Zdroj: University of Sussex