Výstavba fúzního reaktoru ITER je kvůli brexitu v nejistotě. Část výzkumu probíhá ve velké Británii a je financována Evropskou unií prostřednictvím Euratomu. Bohužel to není jediný problém.
Štěpení unie zkomplikuje a zpomalí i nástup a rozvoj jaderné fúze. Světový megaprojekt fúzní elektrárny, která roste ve Francii, bude zřejmě kvůli odchodu Británie z Evropské unie čelit dalším komplikacím.
Paralelně s výstavbou fúzního reaktoru ITER probíhají experimenty na oxfordském fúzním zařízení JET, které jsou pro stavbu reaktoru klíčové. Jenže po brexitu by mohlo dojít k zastavení financování britského projektu. "Ano, brexit pro nás znamená nejistotu," potvrzuje obavy ředitel britského centra JET Steve Cowley pro prestižní plátek Science.
ITER se liší od podobně velkých projektů jakým je například CERN tím, že jej z velké části financují země Evropské unie prostřednictvím Euratomu. V samotném tiskovém prohlášení na stránkách projektu ITER stojí, že právě díky financování prostřednictvím Euratomu by brexit neměl na projekt dopadnout. Problém je ovšem v tom, že Euratom je sice samostatným celkem, ale plně integrovaným do Evropské unie. A odchod z Evropské unie znamená i konec peněz proudících do Británie na výzkum. Země je se svým špičkovým výzkumem v pozici čistého příjemce financí.
Jen v období 2014 až 2018 přitom JET, který je dosud největším tokamakem (nádoba udržující plazma) na světě, má celkem obdržet v přepočtu podporu ve výši 7,6 miliardy korun. A další finance budou potřeba. Británie by si sice mohla v rámci Euratomu vyjednat podobnou pozici jako Švýcarsko, jenže to bude trvat roky. Už jen kvůli tomu, že spolupráce ve výzkumu nebude mít v následujících jednání Británie s EU pravděpodobně příliš vysokou prioritu.
Další zpoždění
Bohužel mezinárodní projekt ITER nečelí jen brexitu ale i výhradám financování ze strany Spojených států. Tamní ministerstvo energetiky sice podpořilo další účast v projektu, byť se v USA již objevily nedávno hlasy na odchod, ale zároveň chce po Kongresu, aby schválil zvýšení financování.
Generální ředitel ITERu Bernard Bigot, který byl povolán minulý rok, aby projekt konečně posunul dopředu, uvedl, že s prvním zažehnutím fúze lze počítat až v roce 2025 (to je zpoždění pět let) a vyžádá si to dalších v přepočtu 108 miliard korun navíc. Projektu se kromě USA a EU účastní i Rusko, Čína, Japonsko, Indie a Jižní Korea. Země unie pak nesou 45 procent veškerých nákladů.
Na stavbě ITERu se podílejí i desítky českých společností. ITER bude schopen vyrobit více elektřiny, než je potřeba k zažehnutí termojaderné fúze. Bude tak následovat projekt NIF, kterému se toto již povedlo. Projekt NIF však nevyužívá k udržení plazmatu silné magnetické pole, nýbrž lasery.
Účinnost zařízení se pak vyjadřuje poměrem energie vložené do reakce na zahřátí a udržení plazmatu a energie, kterou reakce generuje. Označuje se písmenem Q. Budoucí tokamak (nádoba udržující plazma) ITER bude mít Q = 10. Pokud projekt ITER uspěje, začne se s výstavbou první elektrárny označené DEMO, která bude schopna vyrábět elektřinu. Její výkon se pak již směle vyrovná i Temelínu. V případě ITERU se s tím ale nepočítá, neboť postrádá elektrický generátor.
Foto: Rozestavený fúzní reaktor ITER ve francouzském Cadarache, Zdroj: ITER