Bude Česko patřit mezi inovační lídry Evropy? | EkonTech.cz


Bude Česko patřit mezi inovační lídry Evropy?

Technik / inovace / Česká republika
7. 5. 2020 - 9:46

Země, které se rozhodly podporovat vědu, výzkum a inovace, patří dnes mezi ty nejvíce prosperující. Tak zní hlavní premisa Inovační strategie České republiky pro rok 2019-2030. Zpracovala ji Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) společně s experty z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Inovační strategie byla představena začátkem minulého roku a obsahuje devět vzájemně provázaných pilířů, které mají Česku zajistit přední postavení v evropském výzkumu a inovacích. Máme předpoklady stát se jedním z takzvaných „inovačních lídrů“?

Strategie vytyčuje priority, jejichž naplnění by mělo Českou republiku zařadit mezi nejinovativnější země Evropy, jako je například Švýcarsko, Finsko, Švédsko nebo Dánsko. Právě těmito státy se tvůrci strategie inspirovali a zároveň doufají, že se do roku 2030 ocitneme v první sedmičce nejpokrokovějších zemí Evropské unie. „Musíme mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby, založené na znalostech. Cílem nesmí být generovat pouze objemy, ale hlavně přidanou hodnotu,“ proklamuje se v úvodu.

Strategii tvoří devět pilířů, přičemž každý z nich má svého garanta. Zahrnují financování a hodnocení výzkumu, výzkumná centra, startup a spin-off prostředí, polytechnické vzdělávání, digitalizaci, mobilitu, ochranu duševního vlastnictví, chytré investice a marketing. Pro každý z  pilířů shrnuje strategie stávající stav, vytyčuje hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a nástroje jejich naplnění. Implementaci všech kroků má pravidelně vyhodnocovat RVVI za účasti předsedy vlády a garantů jednotlivých oblastí. 

Česko by mělo do výzkumu investovat 3 % HDP ročně

Podle Karla Havlíčka, místopředsedy RVVI, má strategie a její realizace pomoci především v posunu v mezinárodních inovačních žebříčcích, kde se Česká republika v současné době pohybuje v rámci EU na 13. až 14. místě. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je zvýšit podíl výdajů na výzkum a vývoj až na 3 % HDP. Třetinu, tedy (1% HDP), by měly činit veřejné výdaje (aktuálně 0,61 %) a až dvouprocentního podílu na HDP by měly dosáhnout výdaje podnikatelské.

V roce 2018 se na výzkum a vývoj prováděný v Česku vynaložilo celkem 102,8 mld. Kč. „Ve vztahu k HDP vzrostly výdaje na výzkum a vývoj na 1,93 % a Česko se tak opět přiblížilo k průměru EU,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. K nárůstu výdajů na vědu v uplynulých letech přispívaly největší měrou právě podnikatelské zdroje. Nejvíce prostředků přitom vynakládají firmy pod zahraniční kontrolou a investují především do vlastního vnitropodnikového výzkumu a vývoje. 

Foto: Adobe Stock

Méně byrokracie a více investic s přidanou hodnotou

Ze strategie sice vyplývá, že Česko disponuje kvalitním vzdělávacím systémem, nicméně slabinu vidí v oblasti polytechnické výuky. Navrhuje změny v přístupu ke vzdělávání již od základních škol. Na vysokých školách pak doporučuje zavádění magisterských a doktorských programů v angličtině a cílenou státní aktivitu v získávání zahraničních studentů na české vysoké školy. Podstatným bodem je i důraz na větší zapojení českých výzkumných týmů a jednotlivců do mezinárodních programů – a to především do nového rámcového programu pro výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe.

Jeden z pilířů konstatuje, že podpora velkého počtu v Česku vybudovaných výzkumných center je provázena značnou byrokracií. Důležité je podle autorů vytyčit oblasti, kde se protíná excelence výzkumu, potenciál českých firem a budoucí technologické trendy. S tím souvisí i investice firem. V Česku chybí investice s přidanou hodnotou, a právě to se snaží změnit agentura CzechInvest - garant jednoho z pilířů - a také nová iniciativa „Tým Česko“. Jedná se o volné sdružení šestice státních institucí, které pomáhají rozvíjet domácí byznys. Tým slouží pro potřeby českých firem – chce jim hlavně usnadnit přístup k institucionální podpoře a zlepšit jejich orientaci v poskytovaných službách.

Dalším z cílů strategie je i zvýšení povědomí o ochraně duševního vlastnictví a zvýšení využívání nástrojů ochrany i patentových informací. Poslední oblast apeluje na cílenou snahu vytvářet ve světě pověst České republiky jako vysoce inovativní země. 

Podaří se naplnit stanovené cíle? 

Jak upozorňují někteří kritici, samotná Inovační strategie 2019-2030 nepřináší nic zásadně nového, co by již nebylo součástí jiných strategických dokumentů. Důležité je, jakým způsobem se k její implementaci postaví jednotliví garanti. Existuje totiž riziko, že se tvůrci strategie zaměří pouze na účelové sledování několika indikátorů, jež Česku sice mohou pomoci posunout se v inovačních žebříčcích na vyšší příčky, ale skutečný stav výzkumu a vývoje se tím zásadně nezmění.

„Strategie jako celek, zdá se, zapomněla na jeden důležitý prvek, kterým je dostatek kvalitních lidských zdrojů. Těch bude nezbytně potřeba jak na straně inovátorů ve firmách, tak na straně implementátorů strategie ve státní správě a v neposlední řadě i kvalitních učitelů, od učitelek v mateřských školkách až po školitele doktorandů“, upozorňuje na další úskalí Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI.