„Chci stát u zrodu nové léčby cukrovky,“ říká Marek Novák, student z ČVUT. | EkonTech.cz


„Chci stát u zrodu nové léčby cukrovky,“ říká Marek Novák, student z ČVUT.

Ostatní
10. 6. 2017 - 19:29

Marek Novák sestrojil miniaturní glukometr s propojením na smartphone. Vyhrál s ním letošní Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejvýznamnější výsledek výzkumu a inovace. Není to ale jeho první přístroj, ani první cena.

Kdy a jaký přístroj jste představil světu poprvé?

Moje premiéra se odehrála v roce 2012-2013. Prvotinou v oblasti elektroniky bylo zařízení Próteus, určené pro mladé elektro a softwarové vývojáře. Zařízení v rámci jednoho funkčního celku zahrnovalo několik měřicích přístrojů, voltmetr, ampérmetr, osciloskop a další. Zúčastnil jsem se s ním SOČ, což je vědecká soutěž pro středoškolské studenty. Vyhrál jsem celostátní kolo a tím se kvalifikoval do USA na Intel ISEF, což je největší středoškolská vědecká technická přehlídka na světě.

Byla to jistě zajímavá zkušenost…

A tvrdá škola. Poprvé jsem prezentoval projekt před vědeckým plénem, před nobelisty, a navíc v angličtině. Zjistil jsem, že tam jsou všichni daleko dravější, umějí se lépe prodávat.

Po návratu jste pokračoval ve vývoji přístrojů, ale zaměřil jste se na lékařství. Říkal jste tehdy, že chcete být prospěšný lidem.

Přesně tak. Elektronika je zajímavý obor, ale já už ji beru jako prostředek k něčemu dalšímu. Projevil se vliv mých rodičů, táta mi dal základy v elektronice a programování, mamka učila chemii a biologii na střední škole. Já jsem si ujasnil, že chci programování a elektroniku aplikovat na medicínu, že to je přesně to, co mě baví a naplňuje.

Což jste udělal, vyhrál další SOČ a získal opět 2. cenu na Intel ISEF.

Ano, mé nové zařízení CISMON už bylo zaměřené na medicínu, zaznamenávalo EKG, tělesnou teplotu a další parametry.

Pak jste ale začal studovat na FELu. Přechod ze střední na vysokou často znamená, že se člověk začne věnovat zcela jiným věcem. Bylo tomu tak i u vás?

Vlastně ne, po návratu z Ameriky mne totiž oslovila budějovická firma, která se orientuje na zdravotnickou techniku. Od té doby pro ni pracuji a také jsem zde dělal bakalářskou práci. Jejím cílem bylo vyvinout technologii pro zařízení určené k lokalizaci rizikových klientů v domech pro seniory.

Takže když se nějaký zmatený klient zatoulá někam, kam nemá, lze to snadno zjistit?

Přesně tak, personál to může ihned zjistit. Teď bychom měli vyvíjet algoritmy, které by predikovaly rizikové chování. Pokud systém bude vědět, že se klient za poslední půlrok pohyboval jen po druhém a třetím patře a najednou se objeví v sedmém, tak je asi něco špatně. A personál dostane upozornění. Zařízení ve formě náramku sleduje i pád, případně upozorní na to, když jej senior sundá. Velkým problémem dnešní medicíny je totiž disciplína pacientů. Jak berou léky či zda na ně nezapomínají. Třeba u cukrovky je většina léčby na pacientovi, musí si dávkovat léky, hlídat si hladinu cukru, pohyb, a když to nedělá, doktor nic nezmůže. Jde o to, že zařízení podobná tomu mému mohou informovat lékaře, že pacient nedodržuje dietu nebo nebere léky.

Právě za miniaturní glukometr jste dostal cenu Wernera von Siemense.

Ano. I když jistou oklikou. V roce 2015 jsem se totiž potkal s lidmi z nadace ČVUT Media Lab, která nabízí finanční podporu vědeckým projektům vysokoškolských studentů. Vyplňuje tak mezeru mezi studenty a vědci, kteří už si mohou sáhnout na granty. Dostal jsem podporu na projekt energy harvesting, který se věnoval získávání energie z netradičních zdrojů, například z rozdílu teplot, pohybu, vibrací, či elektromagnetických vln,­ na které jsem se soustředil já. Jedním z mých velkých snů bylo stát se dopravním pilotem. Ostatně na Intel ISEF jsem dostal i cenu od NASA a United Technologies, takže jsem se zajímal o potenciál využití zdravotnických prostředků na ISS nebo při dlouhých pilotovaných letech. Na ČVUT jsem se tedy zprvu vrhnul na vesmírnou větev, zkoumal jsem možnosti získávat energii ze solárních panelů umístěných na oběžné dráze.

Tak přeci jen odchod z oblasti medicíny?

Té jsem se ale také dál věnoval. Zjišťoval jsem, která zařízení jsou zastaralá a zasloužila by vylepšit. Medicína je konzervativní obor, ostatně podobně jako létání, což je do jisté míry v pořádku. Zaměřil jsem se na glukometry, které se nezměnily 15 let, pořád jsou objemné, s displejem, baterií, nosí se ve velké taštičce. Co se ale změnilo prakticky u každého člověka? Že už skoro každý má v kapse smartphone. Tak mě napadlo propojit poznatky z energy harvestingu s medicínou a navrhnout moderní šikovný glukometr velikosti kreditní karty, který by se dal propojit se smartphonem, přičemž by byl napájen energií vyzářenou ve formě elektromagnetických vln z mobilu. Stejnou technologií by byl umožněn i přenos dat z glukometru do mobilu či počítače pacienta i lékaře.

To se vám tedy evidentně povedlo. Co bude dál?

Funkční vzorek byl na světě­ a pár měsíců poté jsem se šťastnou náhodou setkal s Veronikou Peterkovou z TechSquare, organizace, která propojuje korporáty se start-upy. Postavila kolem mě zkušený obchodní tým, s nímž jsme konečně založili firmu XGLU s.r.o., právě proto, aby se z prototypu stal produkt a my jej začali prodávat. Loni v květnu jsme se zúčastnili ve Vídni obrovské start-up akce, byli jsme mezi 70 nejlepšími. Získali jsme také první zpětnou vazbu jak od diabetiků, tak od investorů. A mezitím náš produkt dál vyvíjíme a vylepšujeme. Nechceme jít hned na trh, sehnali jsme si konzultanty, máme kolem sebe síť diabetiků i diabetologů a spolupracujeme s doc. Janem Polákem z Ústavu pro studium obezity a diabetu při 3. lékařské fakultě, který bude v rámci studie použitelnosti zkoumat naši aplikaci pro smartphone.

Jak velký trh se nabízí pro váš glukometr?

Desetina české populace, když sečtu dospělé i děti, kteří trpí cukrovkou prvního i druhého typu. A počet nemocných se stále zvyšuje. Dvanáct procent českých dětí trpí nadváhou. Už i dvanáctileté děti mají získanou cukrovku druhého typu. To je šílené. Ač to nerad konstatuji, poptávka po řešeních, která ulehčí pacientům léčbu, bude stoupat.

Kdy jej hodláte nabídnout komerčně?

Předpokládáme, že na začátku roku 2018. Máme i další plány. Jsem externím spolupracovníkem aplikovaného vývoje v Ústavu pro studium obezity a diabetu. Vyvíjím technická řešení, která tamějším vědcům pomáhají v jejich výzkumu zaměřenému na diabetes. To je vize moje i XGLU: být jedni z těch, kteří budou stát u zrodu léčby cukrovky.

Když se ohlédnete zpět, co pro vás znamenaly všechny ty ceny, které jste posbíral?

Cena je první procento úspěchu, které může a nemusí pomoci. Opravdová dřina začíná až po těch soutěžích.

 

Foto: Jan Bačák