Přesně před dvaceti roky, ve čtvrtek 2. listopadu 2000, vstoupila do zárodku vznikající Mezinárodní vesmírné stanice ISS první posádka. Trojice kosmonautů, Rusové Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov, a jejich americký kolega William Shepherd, se tak stali prvními v celé řadě pozemšťanů, kteří od toho okamžiku až dodnes obývali prostory stále se zvětšující unikátní orbitální vědecké laboratoře.
Dnes pracuje na palubě ISS již 64. dlouhodobá expedice. Z počátku byly jednotlivé skupiny tříčlenné, později se počet lidí, dlouhodobě pobývajících na stanici, rozšířil na šest osob. Nyní, po zahájení vesmírných letů amerických soukromých kosmických lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, a později i lodí Starliner společnosti Boeing, budou posádky sedmičlenné.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS není prvním objektem létajícím dlouhodobě na nízké oběžné dráze nad našimi hlavami. Sověti, později Rusové, měli mnoho zkušeností z dlouhodobého využívání malých stanic Saljut, kterých mezi roky 1971 až 1991 vypustili do vesmíru celkem sedm, v civilní i vojenské variantě. Na jednu z nich (Saljut 6) v roce 1978 zavítal i první československý kosmonaut Vladimír Remek. Potom následovala velká ruská orbitální stanice Mir (1986-2001), kde začala i dlouhodobá a úspěšná spolupráce s americkými partnery. Američané ale měli v dlouhodobém pobytu svých kosmonautů ve vesmíru mnohem méně zkušeností než Rusové. Jejich do té doby jediná menší orbitální stanice Skylab létala vesmírem od roku 1973 až do svého neplánovaného zániku v roce 1979, ale obsazena posádkami byla pouze v roce 1973.
První dlouhodobá posádka na ISS – zleva Jurij Gidzenko, velitel William Shepherd a Sergej Krikaljov.
Americký president Ronald Reagan naplánoval v roce 1984 vypuštění nové americké vesmírné stanice Freedom na rok 1992. Ale zůstalo pouze u plánů, a v roce 1993 president Clinton potvrdil předběžný start zárodku nové stanice, přejmenované na Alpha, na rok 1994. Ani tento termín se však dodržet nepodařilo. Po rozpadu Sovětského svazu a navázání spolupráce Amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA s ruskou stranou, se začala kolem roku 1995 připravovat výstavba nové velké vesmírné vědecké stanice, na které budou spolupracovat nejenom Američané a Rusové, ale i další partnerské vesmírné agentury – japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA. Výstavba této stanice byla zahájena 20. 11. 1998, kdy z kazašského kosmodromu Bajkonur vynesla nosná raketa Proton první modul stanice ISS, skladový modul Zarja. Ten se nad planetou o pár dní později setkal s raketoplánem Endeavour, který k němu připojil první americký modul Unity. Tím byla výstavba ISS, která byla formálně dokončena v roce 2011, zahájena.
Výstavba do podoby, ve které známe ISS dnes my, si za třináct roků vyžádala desítky startů amerických raketoplánů i ruských nosných raket, a stovky hodin práce kosmonautů v otevřeném vesmíru. Dnes se stanice, velká zhruba jako fotbalové hřiště, a řítící se vesmírem ve výšce přibližně 400 nad zemským povrchem rychlostí 8 km/s, skládá z celkem 16 menších či větších hermetizovaných modulů, a mnoha dalších zařízení a komponent – solárních panelů, chladičů, manipulátorů, vědeckých přístrojů… Dnes stanice čeká na dodání posledního dílu, ruského vědeckého modulu Nauka, který by se měl k ISS vydat v roce 2021. Stanice je ve velmi dobrém stavu a její financování a provozování je konsorciem vesmírných agentur momentálně potvrzeno do roku 2024. Ale předpokládá se, že stanice bude fungovat déle, do roku 2030, možná 2032. Potom bude přímo ve vesmíru rozebrána a jednotlivé části postupně svedeny do horních vrstev atmosféry naší planety, kde shoří.
Aktuálně na palubě ISS pracuje 64. dlouhodobá sedmičlenná expedice, složená ze čtyř Američanů (z toho jsou dvě ženy, astronautky Kathleen Rubinsová a Shannon Walkerová), dvou Rusů a japonského kosmonauta. Stanici za dvacet roků jejího fungování navštívilo 242 lidí z 19 zemí světa, mnoho z nich opakovaně, někteří i pětkrát! A 115 z nich tam v rámci dlouhodobých expedic prožilo mnoho měsíců svého života. Mise ISS trvají většinou 6 měsíců, ale v rámci zkoumání dlouhodobého vlivu kosmického prostředí na lidský organizmus, což je příprava na plánované dlouhé pobyty na Měsíci a cesty na Mars, má za sebou již několik kosmonautů pobyt trvající rok, nebo téměř rok.
Výstavba a více než dvacetiletý provoz ISS vyšel již na zhruba 180 miliard amerických dolarů. Z této částky zaplatily Spojené státy přibližně polovinu, o druhou se podělily zbývající čtyři partneři. Přínosem jsou unikátní vědecké výsledky, získané během výzkumů v mikrogravitačním prostředí stanice, které se na Zemi víceméně nedá nijak napodobit.
V historii ISS najdeme i českou stopu. Na palubě je několik přístrojů a zařízení, na nichž se podíleli čeští odborníci z řady našich vědeckých pracovišť, a uskutečnilo se i několik experimentů s účastí českých vědců. Veřejnosti asi nejznámější jsou ale dva pobyty českého pohádkového Krtečka na palubě ISS v roce 2011 a 2018, kam ho s sebou vzal Andrew Feustel, americký astronaut s rodinnými vazbami na Českou republiku.
Nyní se připravuje rozšíření ISS o nové moduly soukromé společnosti AxiomSpace, která v nich plánuje provozovat nejenom vědu, ale i zážitkovou turistiku. Bez zajímavosti jistě není, že před koncem příštího roku by měl právě v modulech AxiomSpace natáčet část svého nového filmu i známý herec Tom Cruise. A cestu plánují už i další celosvětově známé celebrity…
Před dvaceti roky se lidé natrvalo zabydleli ve vesmíru. Již dvacet roků na naší planetě vždy několik obyvatel chybí, protože žijí čtyři sta kilometrů nad námi, ve veliké vědecké laboratoři pojmenované International Space Station, Mezinárodní vesmírná stanice.
Začátek dlouhé cesty: V roce 1998 začala spojením prvních dvou modulů Zarja a Unity výstavba ISS.
Foto: NASA