Hospodářství, vzdělávání a volba povolání v době pandemie | EkonTech.cz


Hospodářství, vzdělávání a volba povolání v době pandemie

Ostatní / 2020 / pandemie
4. 5. 2021 - 9:50

Rok 2020 se do dějin bezesporu zapíše jako jeden z nejzvláštnějších a nejpřelomovějších vůbec. Z roku, který sliboval začátek nové dekády a druhé “Roaring Twenties” se nakonec pro mnohé stal noční můrou.

V učebnicích historie bude rok 2020 neodmyslitelně spjat se slovem “koronavirus”. Ten nejen, že způsobil miliony úmrtí, ale také zasadil těžké rány ekonomikám po celém světě. Minulý rok ale přesto v mnoha ohledech své sliby naplnil. Pandemie sice světové hospodářství citelně zasáhla, avšak podobně jako jiné katastrofy jej zároveň transformovala a posunula kupředu. Přinesla s sebou urychlení řady strukturálních trendů jako je digitalizace, robotizace či nástup bezhotovostní ekonomiky, které by v dlouhodobém horizontu měly ekonomický růst podstatně urychlit. Jak se ale s pandemií popasovalo tuzemské hospodářství? Podařilo se mu naplno využít výše zmíněných příležitostí ke strukturální změně?

Na začátek je nutné zmínit, že česká ekonomika pandemii ustála obstojně. Především v porovnání s našimi evropskými kolegy jsme si vedli relativně dobře. Ekonomika se meziročně smrskla o 5,8 %, především kvůli snížení investic a vývozu, zatímco HDP celé Evropské unie se dle odhadů Eurostatu propadlo o 6,4 % a HDP eurozóny dokonce o 6,8 %.  Velmi dobře jsme na tom pak byli z hlediska nezaměstnanosti, která se po celý rok pohybovala kolem 3 % aktivní populace, oproti více než 7 % v zemích evropské sedmadvacítky.

Čemu za to vděčíme? Především dobře zvládnuté první vlně pandemie. To se podepsalo na relativně malém propadu v druhém čtvrtletí, kdy se naše ekonomika meziročně propadla o „pouhých“ 10,8 %, zatímco řada ostatních států zaznamenala propady blížící se 20 %. Údaje z třetího a čtvrtého kvartálu však již tak růžově nevypadají. V tom třetím jsme si s propadem o 5,0 % vedli o 0,7 procentního bodu hůře než celoevropský průměr, kdežto ve čtvrtém kvartále jsme byli s obdobným propadem přesně průměrní. Je však nutné poznamenat, že výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí byl podpořen rozvolněním opatření na počátku prosince. To s sebou ale přineslo třetí vlnu pandemie, která trvala celé jaro 2021. Údaje za první čtvrtletí letoška tedy pravděpodobně nebudou vůbec příznivé. Kdybychom tak chtěli bilancovat, mohli bychom konstatovat, že celkově jsme si nevedli vůbec špatně. Bohužel jsme však v druhé polovině roku 2020 pandemii podcenili. Její druhá a třetí vlna způsobily, že v celoročním kontextu jsme byli pouze mírně nadprůměrní. Chatrná epidemiologická situace bohužel také znamená, že rok 2021 začínáme v horší startovací pozici než naši sousedé, kteří se v současné době s pandemií potýkají lépe.

Kromě makroekonomických změn ale rovněž nastala řada změn ve vzdělávání a na pracovním trhu. Jaké důsledky mají tyto změny pro mladé lidi, kteří nechtějí, aby jim současná situace, která jejich vzdělávání citelně poznamenala, zhatila budoucí plány, ale naopak z ní chtějí těžit? Ty mohou mladé lidi buď citelně poškodit, nebo jim naopak pomoci, pokud se situaci dokáží přizpůsobit. Nejdůležitější se jeví schopnost vydržet současné období „online výuky“ co nejlépe. „Online výuka“ obnáší řadu složitostí jak pro studenty, tak pro jejich profesory. Její efektivita je v porovnání s normální výukou chatrná a objem učiva, který jsou profesoři schopni studentům předat, je v porovnání s normálním obdobím zlomkový. V souvislosti s touto skutečností se objevují obavy ohledně snížení lidského kapitálu současné generace školáků, která by v budoucnu znamenala sníženou produktivitu a v konečném důsledku i nižší mzdy. Obavy jsou ale pravděpodobně přehnané. Je pravdou, že objem znalostí, které si s sebou do profesního života nynější studenti odnesou, bude pravděpodobně menší než předchozí generace. Zároveň je ale nutné zmínit, že užitečnost vysokých škol nespočívá v jejich schopnosti „nabiflovat“ studenty co nejvíce, nýbrž v poskytnutí prostředí, které studenty „naučí se učit“. Právě tato schopnost bude v budoucnu kvůli měnícím se nárokům pracovního trhu klíčová. Studenti dokonce v tomto ohledu mohou nastalé situace využít – online výuka totiž sice nedokáže konkurovat efektivitě té prezenční, zároveň je ale mnohem méně časově náročná a nabízí aktivním studentům příležitost produktivně využít volný čas k rozvíjení nových dovedností. Ať už se jedná o studium nového jazyka či například seznámení se se základy programování, tyto schopnosti mohou studentům pomoci vyniknout na pracovním trhu.

Pro jejich mladší kolegy, kteří teprve dokončují své středoškolské vzdělávání, či ho dokonce začínají, je pak nejdůležitější otázkou, jakou cestou se vydat. Strukturální změny v ekonomice totiž učinily řadu povolání neperspektivní, zatímco atraktivitu jiných podstatně pozvedly. Do první skupiny bezesporu patří především zaměstnání v gastronomii či turistickém ruchu. Nejedná se však pouze o ně. Výzkumníci z brněnské Mendelovy univerzity odhadují, že změny způsobené či urychlené pandemií v řádu několika let způsobí ztrátu až 30 % pracovních pozic. Bude se jednat především o povolání, která lze jednoduše nahradit novými technologiemi. Příkladem mohou být pokladní, bankovní úředníci či advokátní koncipienti, které lze nahradit samoobslužnými kiosky či počítačovými programy. Výzkumníci ale také zdůrazňují, že podobný počet povolání opětovně vznikne. Mezi pozice, které díky novým trendům teprve vznikají, patří datový analytik, dálkový online učitel či pověřenec GDPR.

Pandemie ale také navýšila poptávku po již existujících povoláních. Perspektivně se jeví zaměstnání v IT sektoru, ve zdravotnictví, farmacii či v průmyslu. Právě v průmyslu došlo kvůli odlivu zahraničních pracovníků k dramatickému zvýšení poptávky po specializovaných manuálních pracovnících. Dle dat serveru Práce.cz se například počet nabízených míst na pozici operátorů výroby meziročně zvýšil až o 29,4 %.

Rok 2020 by se dal jedním slovem nejlépe označit jako „transformativní“. Transformativní byl nejen pro celou ekonomiku, které citelný pokles spotřebitelské poptávky a přísná vládní opatření uštědřily tvrdé rány, ale i pro jednotlivce. Největší dopad bude mít rok 2020 na mladé lidi, kteří se teprve chystají na vstup do pracovního života. Ti se budou muset popasovat s četnými změnami ve svém vzdělání a na trhu práce, které budou muset především mladší studenti zohlednit ve výběru svého zaměření. Tyto změny s sebou však nesou i řadu příležitosti. Klíčem bude „nezaspat“ a využít jich naplno.

Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda - největší ekonomická soutěž v České republice. Podívejte se na https://inev.cz pro další informace.