Mezinárodní výzkumný tým, ve kterém působili také čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd, vyvinul nový mikrovlnný materiál umožňující výrazně nižší ztráty elektrické energie při datovém přenosu. Telefony také nebude nutné tak často nabíjet.
Nový materiál se skládá ze tří atomových vrstev. První vrstvu tvoří oxid stroncia a titanu, v druhé sloučenině titan doplňuje barium a poslední vrstvu tvoří oxid strontnatý. „Vytvořili jsme látku s novou krystalovou strukturou, která dosud v přírodě neexistovala, protože je sama o sobě termodynamicky nestabilní. Nám se ji podařilo stabilizovat interakcí s podložkou, na kterou byl materiál deponován,“ popisuje práci svého týmu Stanislav Kamba z Fyzikálního ústavu Akademie věd. „Získali jsme tak systém s unikátními fyzikálními vlastnosti vhodnými pro mikrovlnné aplikace. Náš materiál může pracovat až do 125 GHz, tedy výše, než požadují mobilní sítě 5G,“ dodává český vědec.
66krát rychlejší
Přenos pomocí 5G sítí byl poprvé komerčně spuštěn v dubnu loňského roku v Jižní Koreji, o měsíc později se přidal také jeden ze švýcarských mobilních operátorů. V zemích Evropské unie se řeší především jejich budoucí zabezpečení před únikem dat, o vybudování či modernizaci zdejší infrastruktury totiž projevily zájem také firmy z Číny, na jejichž zpravodajské aktivity upozorňují pravidelně všechny evropské bezpečnostní úřady.
Nová generace přenosových sítí dokáže v jedné sekundě přenést při běžných podmínkách asi 66krát větší množství dat a pojme také více připojených zařízení. To vše díky vyšší přenosové frekvenci v oboru 24 až 72 GHz z dosavadních 2,5 GHz, která je však spojena s vyššími ztrátami při vysílání. I proto může nový materiál jejich rozvoj významně urychlit.
Cesta k 6G
Zatímco se Evropa s plným úsilím připravuje na nástup sítí páté generace, vývojáři už chystají jejich nástupce. Čínská společnost podle slov jejího generálního ředitele chystá síť 6G paralelně s nižší generací, dříve než do roku 2030 se však prý jejich nástupu nedočkáme. Nový přenosový standard s sebou přinese možnost ještě většího přenosu dat, naplno by se tak mohla realizovat například jízda autonomních vozidel po dálnicích v masovém měřítku nebo ještě vyšší využití cloudových služeb. V současné době by však taková přenosová rychlost patrně neměla větší využití.
Výzkum budoucího komunikačního standardu běží už také v Jižní Koreji, v Japonsku nebo na Virginském polytechnickém institutu v USA. „Sítě šesté generace musí také být schopné nabídnout uživatelům zážitky přímo přizpůsobené co nejvíce lidským smyslům, jejichž vývoj žene dopředu například virtuální realita nebo bezdrátové rozhraní komunikace mezi mozkem a počítačem,“ myslí si jeden z výzkumníků působících v institutu Walid Saad.