Před šedesáti roky se uskutečnil první americký vesmírný skok | EkonTech.cz


Před šedesáti roky se uskutečnil první americký vesmírný skok

Technik / kosmonautika / Mercury
2. 6. 2021 - 14:12

Pojďme se ohlédnout do doby před 60 lety za tím, kdo mohl být prvním pozemšťanem v kosmickém prostoru, ale nebyl… Kabina Mercury, do které mohl usednout, byla k letu připravena již v lednu 1961, ale místo něj 31. ledna 1961 do „jeho“ kabiny posadili šimpanze Hama, což velice těžce nesl. A na něj tak vyšla až ta další. Tím ho ale 12. dubna 1961 předběhl Jurij Gagarin…

Alan Bartlett Shepard, Jr., první americký astronaut, se na skok podíval do vesmíru v pátek 5. května 1961. 

Zatímco o tři týdny dříve obletěl Jurij Gagarin v kabině Vostok 1 za 106 minut jedenkrát Zeměkouli, Alan Shepard se musel spokojit s pouhým balistickým skokem, který jeho kabinu Freedom 7 zanesl při 15 minut a 22 sekund dlouhém letu do maximální výšky 187,5 km nad zemským povrchem.První americká vesmírná mise Mercury-Redstone 3 (MR-3) s kabinou pojmenovanou Freedom 7 odstartovala v 09:34 hodin místního času ze startovací rampy LC-5 Cape Canaveral Air Force Station na ostrově Merritt na floridském mysu Canaveral. A po 488 km dlouhém letu přistála v Atlantiku nedaleko patrolující záchranné letadlové lodě USS Lake Champlain. Kabina Freedom 7 dosáhla maximální rychlosti 2,3 km/s a Shepard prožil 5 minut v beztížném stavu. Během své cesty zažil krátce přetížení až 11,5 G.

Původně byl start Shepardovy mise plánován na 2. května 1961, ale nepříznivé počasí zapříčinilo odklad o tři dny. Ani v pátek 5. května 1961 nešlo všechno bez problémů, opět zlobilo počasí, potom technika a jeden z velkých počítačů IBM. Alan Shepard poloseděl-pololežel v křesle své lodě před startem už více než pět hodin, když na něj přišla úplně lidská a nehrdinská potřeba močit. Ulevit si nebylo jak, při tomto plánovaném jen několikaminutovém letu s touto potřebou prostě technici a tvůrci skafandru nepočítali…Opustit kabinu nebylo už možné, takže se Shepard nakonec rozhodl vykonat potřebu do nohavice svého kosmického obleku. Problém byl ale v tom, že měl po těle nalepenou celou řadu lékařských čidel, a také zaveden rektální teploměr (jo, jo, kosmonautika, to je samá zábava a potěšení!). A ty byly napojeny na datovou, a nepřímo i elektrickou síť Freedom 7. A tak, aby do svých intimních a citlivých partií „nedostal ránu“, mu technici během toho, co si do skafandru ulevoval, snímače radši vypnuly.

Svoji kabinu Alan Shepard pojmenoval Freedom 7 – Freedom znamená svobodu, ale „sedmička“ prý nebyla symbolem pro skupinu prvních sedmi astronautů programu Mercury, jak se traduje, ale podle Sheparda znamenala, že kabina byla sedmým kusem, který byl vyroben! Příběh „sedmičky“ se ale zalíbil, byl takový správně „americký“, takže si toto označení ponechali při pojmenování svých kabin i všichni ostatní jeho kolegové: „Liberty Bell 7“ – Grissom, „Friendship 7“ – Glenn, „Aurora 7“ – Carpenter, „Sigma 7“ – Schirra, „Faith 7“ – Cooper.

Později, v roce 1963 měl letět Alan Shepard na Mercury do vesmíru ještě jednou, už dokonce bylo na loď prý namalováno pojmenování kabiny „Freedom 7 II“ – ale než k tomu došlo byl program Mercury ukončen. Brzy potom měl být velitelem hned první mise Gemini 3 (GT-3). Během výcviku ale začal pociťoval závratě a točení hlavy. Následně mu lékaři diagnostikovali tzv. Méniérův syndrom – hromadění tekutiny ve vnitřním uchu, které ovlivňuje chování vestibulárního aparátu. Později mu zjistili i počínající zelený zákal (glaukom). Byl vyřazen z letového stavu a stal se velitelem oddílu astronautů (Chief of Astronaut Office - 1963-1969, a znovu 1971-1974).

Po operaci se později do letuschopného stavu vrátil a v roce 1971 se podíval jako velitel Apolla 14 na Měsíc.

Z NASA odešel v srpnu 1974 a úspěšně se věnoval bankovnímu a realitnímu byznysu, byl ředitelem společnosti Marathon Construction Company v Houstonu a vlastnil obchodní společnost Seven Fourteen Enterprises Houston (pojmenovanou po jeho dvou vesmírných misích Freedom 7 a Apollo 14)

Zemřel 21. července 1998 ve věku 74 let po dlouhém boji s leukemií. Jeho zpopelněné ostatky byly společně s ostatky jeho ženy, která zemřela pouhý měsíc po něm, rozptýleny z vrtulníku nad zátokou u jejich domu na Pebble Beach.

Pátý květen je na památku letu prvního Američana do vesmíru slaven ve Spojených státech jako „National Astronaut Day“.