Intelektuální napodobování, tedy používání cizích myšlenek, slov a výtvorů bez uvedení skutečného zdroje, je poměrně běžným jevem. S plagiátorstvím se lze setkat v různých oblastech – od jídelních lístků v restauracích až po politické projevy či hudbu.
V akademickém prostředí je však plagiátorství považováno za závažné provinění, které narušuje osobní integritu i vztahy mezi vědci, vyučujícími a studenty. V posledních letech se často objevuje tvrzení, že plagiátorství mezi vysokoškolskými studenty narůstá. To bývá spojováno zejména s nástupem nástrojů generativní umělé inteligence, které dokážou během okamžiku vytvořit velké množství smysluplného textu.
Ve skutečnosti je však obtížné přesně určit rozsah plagiátorství a podobné obavy často vycházejí z metodicky problematických postupů nebo z anekdotických zkušeností. Guy Curtis z University of Western Australia a jeho kolegové se proto nedávno zaměřili na problematiku plagiátorství v souvislosti s AI. Využili k tomu unikátní dlouhodobou studii sledující plagiátorství studentů jedné univerzity v průběhu 20 let.
Výzkumníci prováděli od roku 2004 každých pět let stejný průzkum mezi studenty Western Sydney University (WSU). Díky tomu mohli sledovat vývoj tohoto jevu ve stejném prostředí v čase. Studenti, převážně bakalářského studia, byli v anonymním dotazníku konfrontováni se scénáři popisujícími různé formy plagiátorství. V roce 2024 se jich navíc vědci ptali, zda ve své univerzitní práci použili text generovaný umělou inteligencí, aniž by to uvedli.
Výsledky ukázaly, že podíl studentů, kteří se alespoň jednou dopustili některé formy plagiátorství, dlouhodobě klesá – z více než 80 % v roce 2004 na 57 % v roce 2024. Tento trend souvisí s různými opatřeními, například se zavedením softwaru na porovnávání textů, který pomáhá plagiátorství odhalovat. Zároveň se zlepšilo vzdělávání v oblasti citací a práce se zdroji, což výrazně omezuje neúmyslné plagiátorství.
Pokud jde o využívání umělé inteligence, v roce 2024 sice 14 % studentů uvedlo, že použilo AI generovaný text bez přiznání, avšak většina z nich zároveň využívala i jiné, „tradičnější“ formy plagiátorství.
Curtis a jeho kolegové proto docházejí k závěru, že alespoň prozatím používání umělé inteligence nevede k dramatickému nárůstu plagiátorství. Naopak se zdá, že jeho výskyt mezi vysokoškolskými studenty dlouhodobě klesá. Na detailní zhodnocení vlivu AI si však bude nutné ještě počkat – jde stále o relativně novou součást akademického prostředí.