Stroj budoucnosti: letadlo na baterky z VUT | EkonTech.cz


Stroj budoucnosti: letadlo na baterky z VUT

Technik / VUT / letadlo
11. 5. 2015 - 19:08

Nabijete ho ze zásuvky a ono letí. Týmu z Vysokého učení technického v Brně ovšem trvalo sedm let, než tohoto výsledku dosáhl. Nebylo to snadné…

Letoun VUT 051 Ray je jedním z mála elektrických letadel na světě. K prvnímu experimentálnímu letu došlo 20. srpna loňského roku na letišti v Křižanově, kde byly úspěšně ověřeny jeho funkce.  K jeho sestrojení došlo na půdě brněnského VUT.  Všechny mechanické části byly vyrobeny v Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství, elektrické komponenty potom na půdě Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií. Partnerem univerzity byl také podnik Jihlavan Airplanes, s.r.o., výrobce malých sportovních letadel.

Letoun s čistě elektrickým pohonem

Tento letoun je vývojovým vzorkem, u kterého se prvotně nepředpokládá sériová výroba. Účelem jeho sestrojení je ověření možnosti využití elektrického pohonu v leteckém průmyslu. 

„Podařilo se nám ověřit, že myšlenka elektrického pohonu letadla může fungovat, že akumulátor dokáže pohánět sportovní letoun.“ Citují Hospodářské noviny Petra Procházku z Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky VUT, který se na projektu podílel.

Technické parametry:  Celková hmotnost letounu je 600 kg ,140 kg váží samotná baterie. Rozpětí letadla dosahuje 9,9 metru, délka je potom 8,133 metru.

Letoun disponuje vysokou zásobou energie, přesně řečeno 34 kWh. Tato zásoba postačuje na hodinový typový let. Využívány jsou baterie Panasonic NCR18650A. Do letounu je zabudován třífázový synchronní motor s permanentními magnety. Jejich výkon je 53 kWh a jsou napájeny z frekvenčního měniče. Zajímavé je, že letoun má vrtuli umístěnou vzadu. Je to z důvodu rovnoměrného zatížení stroje.

Nákladná výroba, úspora při provozu

Náklady na výrobu jednoho kusu letadla jsou vysoké, dosahují několika milionů korun. Výrazně se ovšem prodražil samotný prototyp, jeho výroba stála více než 20 milionů korun a byla financována jak brněnským VUT, tak právě společností Jihlavan Airplanes, s.r.o. a také Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jedna letová hodina při využití elektrického letadla stojí zhruba 200 korun, což je výrazně méně, než kolik stojí provoz klasického letadla s benzinovým motorem. Ten spotřebuje cca dvacet litrů benzinu na jednu hodinu letu.