Tání grónského ledovce dosáhlo v roce 2019 rekordních čísel. Během posledních dvou dekád již množství zimního sněhu není schopno vyrovnat masivní tání v jarních a letních měsících, jak píší výzkumníci z Ohio State University v článku vydaném v srpnu tohoto roku v Nature – Communications Earth & Environment.
V roce 2019 Grónsko zaznamenalo nejvyšší úbytek ledu za poslední století, a pravděpodobně i tisíciletí. V tomto roce se tamější ledovec v důsledku povrchového tání zmenšil o 532 miliard tun ledu, což představuje asi milion tun roztátého ledu za minutu. Grónský ledovec tak během jednoho roku ztratil více než dvojnásobek ročního průměrného úbytku ledu z předchozích let, jak píše deník The Guardian.
V minulosti obvykle chladnější období kompenzovala tání během teplejších let, to už však neplatí. Ani předešlé roky 2017 a 2018, kdy byl objem tání nezvykle nízký, tak nezvládají vyrovnat celkový úbytek ledu. „Grónsko se svým způsobem stalo bipolárním,“ říká pro The Guardian Ingo Sasgen z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a námořní výzkum, poukazující na pokračující trend ve zvyšování úbytku ledu a každým rokem výraznější teplotní výkyvy.
Právě tající grónský ledovec, který každoročně zvyšuje mořskou hladinu o více než jeden milimetr, se podílí na vzestupu světové hladiny oceánů největší měrou.
Hlavními příčinami těchto jevů jsou klimatické změny a arktické oteplování, které zde postupuje rychleji než v nižších zeměpisných šířkách. Pod náporem vody z roztátého ledu ledovec „slábne“, což dále urychluje jeho propad. Podle Sasgena navíc tající povrchový sníh odkrývá tmavší sníh pod povrchem, který pohlcuje více slunečního záření.
Podle Iana Howata z Ohio State University se ledovce sahající do oceánu obvykle zvětšují jen pomalu, ale tají velmi rychle, jak uvádí pro InsideClimate News. Po staletí formované ledovce tak mohou zmizet během několika desetiletí.
I v případě, že by se oteplování podařilo zcela zastavit, nebo dokonce přišlo chladnější klima, led v Grónsku tát nepřestane, jak uvádí Howat. „I kdyby se nám podařilo zůstat na současných teplotách, ledovec se bude rozpadat rychleji, než kdybychom si s podnebím nezahrávali.“
„Znepokojivým zjištěním této studie je, že pravděpodobnost přirozené obnovy ledovce v blízké budoucnosti se blíží nule,“ dodává Sasgen.
Roztátí celého grónského ledovce by mělo za následek zvednutí hladiny moře o šest metrů, celý proces by trval staletí. Podle některých vědců však není jisté, zda je tento scénář skutečně nevyhnutelný. Například snížení uhlíkové stopy by mohlo tání výrazně zpomalit.
„Pokud zredukujeme emise CO2, oslabíme arktické oteplování a omezíme tak i zvedání hladiny moří, na němž se podílí i grónský ledovec,“ připomíná Sasgen. „Tedy i když jednou možná velká část ledovce zmizí, celý proces se zpomalí, a to poskytne více času těm 600 milionům lidí obývajících pobřeží, aby se odstěhovali.“