Brněnský veletrh představil nejnovější vědecké poznatky se zaměřením na jejich uplatnění v praxi. Akce přilákala desítky vystavovatelů, nechyběly významné české technologické firmy ani technické univerzity.
Jediný český veletrh prezentující čerstvé výsledky vědeckého výzkumu na akademické i privátní půdě se na brněnském výstavišti uskutečnil od 28. února do 2. března. Během prvního dne seznámili vystavující se svými novými poznatky pozvané hosty a novináře, další dva dny již patřila jejich veškerá pozornost široké veřejnosti. V pavilonu B byly na ploše o velikosti fotbalového hřiště nejhojněji zastoupeny české firmy a klastry, ve stáncích své schopnosti předvedli povětšinou začínající vědci z vysokých škol. Program zpestřila i účast talentovaných středoškoláků.
Záštita udělena devíti institucemi
Přestože se veletrh nepyšní dlouhou tradicí, již na letošním druhém ročníku se zájem odborné i laické veřejnosti podle organizátorů zdvojnásobil. Slavnostní zahájení svou účastí poctili zástupci zaštiťujících organizací v čele s místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem, který organizátorům popřál každoroční zdvojnásobení počtu návštěvníků a zdůraznil potřebnost pořádané akce. Na místě samozřejmě nechyběli ani zástupci naší redakce, kteří shromáždili pár postřehů…
Nabitý program pro všechny
V průběhu veletrhu proběhlo několik konferencí na téma propojení vědy, výzkumu a inovací nebo vzdělávání v 21. století. Zájemci si také vyslechli blok o chytrých městech, o spolupráci akademické a podnikatelské sféry nebo možnostech zakládání startupů. Přímo na místě poté prezentovaly zástupkyně ministerstva školství operační program výzkum, vývoj a vzdělávání. Své fondy zde představilo také norské království. Akci provázela výstava Luminiscence – „studené světlo, jak ho neznáte“ se zajímavými úkazy světélkování a jeho druhů. Jen pár kroků pak dělilo mladší i starší návštěvníky od VIDA Science centra, zábavního vědeckého parku s více než sto padesáti interaktivními exponáty znázorňující děje v našem světě.
Pražské techniky
Nejvíce lidí se na události soustředilo v prostorách určených pro týmy z univerzit. Nechyběla ani jedna z obou velkých pražských technik. Zatímco Česká zemědělská univerzita vsadila na představování inovací v oblasti zpracování dřeva a životního prostředí, ČVUT vyslala na výstaviště zástupce týmu eForce FEE Prague Formula. Loni se svou elektrickou formulí uspěli na soutěžích v Kanadě i USA, letos chystá jejich dvacetičlenný tým další vylepšení vozu.
Inovativní elektromobily
V letošním ročníku představily své nové vozy poháněné elektřinou kromě pražského ČVUT i Vysoká škola báňská a mezinárodní koncern Hyundai. Studenti z Ostravy v tomto ohledu sami zkonstruovali a postavili elektromobil zdárně konkurující jednomu z největších světových prodejců automobilů. Nicméně oproti korejskému modelu nemají ambice na sériovou výrobu vystavovaného vozidla. Hyundai Ioniq s čistě elektrickým pohonem o výkonu 88 kW (120 koní) přitom dojede při zcela ideálních podmínkách až 280 km, příbuzný model s hybridním pohonem odstraňuje i tuto nepříjemnou skutečnost. Většina automobilů se vyrábí v Koreji, firma se především snaží poskytnout zákazníkům levnější variantu ke stávajícím modelům na trhu.
Centrum technologií střední Evropy
Největším stánkem disponovala brněnská technika, která zde prezentovala mimo jiné výzkum v nově vystavěném Středoevropském technologickém institutu (zkráceně CEITEC). Představili zde například prvkovou analýzu materiálů se zkratkou LIBS. Česky se tato metoda nazývá spektrometrie laserem buzeného plazmatu – na povrch analyzovaného prvku se vyšle laserový puls, což díky jeho vysoké energii a přesnému zaměření prudce zvýší teplotu materiálu. Vzrůst způsobí tzv. laserovou ablaci a částečky materiálu se do vzduchu uvolní v plazmatickém skupenství. Plazma postupně chladne a dochází k vyzařování jeho energie ve formě světelných kvant. Záření nasnímá spektrometr a výsledky dále analyzuje. Existuje ještě další metoda podobného zkoumání materiálu, při níž se vzniklé plazma ještě jednou zahřeje a tím uvolňuje při svém ochlazování více energie. Výhody této metody měření spočívají v zanedbatelném poškození zkoumaného objektu (potenciální použití např. u archeologických vykopávek), možnosti měření z větší vzdálenosti nebo vysoké rychlosti analýzy. Navíc není třeba před měřením jakkoli měnit skupenství celého objektu.
Na VUT se v současnosti zabývají také metodou výpočetní tomografie (zkráceně CT), na rozdíl od nemocnic však v CEITECu pracují s přístroji schopnými zobrazovat nanosvět. Pozorují zde například různé mutace zvířecích buněk nebo vzorky nemocných orgánů s možností zvýraznění tumorů.
Přehlídka regionálních univerzit
Cestu do Brna našla i řada zástupců menších univerzit. Novými poznatky nás obohatila například Slezská univerzita v Opavě, univerzita Tomáše Bati ze Zlína nebo Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve stánku prvně jmenované instituce představili vědci návštěvníkům vzdálené končiny našeho vesmíru technologií Open Source Virtual Reality, pozornost přitáhl i vystavený dron.
Zlínští vsadili na ukázky 3D tisku či možnosti konstruování a testování materiálů s využitím nejnovějších přístrojů v regionálním výzkumném centru CEBIA-Tech. Pro Michala Plevu z Baťovy univerzity přináší veletrh především možnost zapojení vědecko-výzkumných organizací s průmyslovou sférou: „Ve srovnání s loňským veletrhem Věda, výzkum, inovace pořadatelé postoupili o krůček dále a po stránce organizační až na pár drobností vše zvládli. Druhého ročníku VVVI 2017 se zúčastnilo více vystavovatelů, což přispělo k lepší atmosféře, nicméně do příštích let bude potřeba více oslovit i širokou veřejnost.“
V severočeské univerzitě právě vyvíjí biosenzory pro medicínské aplikace. Ty by měly diagnostikovat a detekovat nádorová onemocnění. Později přibude k technologii i čip se schopností poznat a roztřídit různé buňky na základě jejich fenotypu.
Nanotechnologie, chytrá města i dopravní prostředky
Mezi mnoha vystavujícími firmami a klastry nechyběl renomovaný výrobce nanotechnologií, skupina společností vystupující pod jménem Nanoprogres, která do svých projektů často zapojuje také studenty z liberecké či pardubické univerzity.
Budoucnost českých měst zase prezentoval Karel Polena, manažer obchodu firmy Omexon. Za příklad dával francouzský Lyon, kde se koncepce smart city úspěšně rozvíjí již několik let. První vlaštovkou v ČR se stala v tomto trendu Plzeň plánující zefektivnění veřejné dopravy, parkování ve městě nebo on-line služeb občanům.
Svým stánkem upoutal pozornost také Dopravní podnik města Brna, který veřejnosti představil svůj unikátní dopravní systém. Čtyři dispečeři přes den a dva v noci stačí na obsluhu plně automatizované sítě dopravních prostředků. Občané Brna jistě ocení i dlouho očekávaný e-shop s možností koupě předplacených jízdenek.
Svým vizionářským přístupem zaujala také společnost Skyway. Ta se snaží uvést do praxe údajně desítky let vyvíjenou dopravní technologii, která umožní novou dimenzi městského cestování. Projekt je financován formou crowdfundingu, první konkrétnější jednání prý proběhla ve slovenské Nitře.