Digitalizace vysokých škol | EkonTech.cz


Digitalizace vysokých škol

Kariéra / vysoká škola / digitalizace
31. 3. 2021 - 7:00

21. století je obdobím digitalizace, a to nejen v prostředí firem, ale i ve školství napříč všemi státy světa. Rok 2020 tento trend významně podpořil, a i díky pandemii COVID-19 bylo možné pozorovat výrazný krok vpřed u většiny vzdělávacích institucí. Jak se s digitalizací vypořádaly vysokoškolské instituce v Evropě?

Asociace evropských univerzit (EUA) uskutečnila v období od dubna do června 2020 výzkum věnující se úrovni digitalizace vysokoškolských institucí napříč Evropou, kterého se celkem zúčastnilo 368 univerzit ze 48 zemí. Zjištěné výsledky byly srovnány s daty roku 2014, kdy proběhl průzkum věnující se e-learningovým aktivitám vysokoškolského vzdělávání, taktéž pod záštitou EUA. Jak se během šestiletého období změnilo působení vysokých škol v digitálním světě?

Reakce na krizi

Téměř všechny instituce potvrdily, že se (částečná) online výuka stala středobodem jejich působení, což před 6 lety nebyla zcela běžná praxe. Souběžně s tímto tvrzením však neopomněly zdůraznit, že náhlý přesun do mnohdy 100% působení online nelze označit za hladkou a bezproblémovou transformaci. Nejedna univerzita se v jarních měsících roku 2020 potýkala s krizovým řešením celé situace kolem COVID-19, a proto jejich tehdejší online řešení nedosahovala svých nynějších kvalit. 

Pandemie mimo jiné napomohla rozvoji tzv. hybridních forem studia, které je založeno na možnosti navštěvovat univerzitní kurzy fyzicky a/nebo virtuálně. Tuto formu vzdělávání realizuje na 75 % univerzit v EHEA regionu (Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, pozn. redakce) a jsou primárně určeny běžným vysokoškolákům.

Třetina univerzit i nadále pokračuje ve zcela online programech, které fungovaly i v roce 2014 a které jsou primárně určeny pro pracující studenty. Obdobně jsou na tom online přednášky, které jsou k dispozici širokému publiku nejen z řad studentů konkrétního studijního oboru. 

Na vzestupu jsou však také krátkodobé kurzy, po jejichž absolvování účastníci obdrží certifikát potvrzující úspěšné zvládnutí kurzu, namísto akademického titulu nebo kreditů uplatnitelných v kreditovém systému konkrétní vysokoškolské instituce s cílem dosažení akademického titulu. Takovéto kurzy pořádá 50 % z dotazovaných institucí. Na stále rostoucí množství univerzit, které obdobné programy pořádají, mohl mít vliv i větší podíl volného času (zapříčiněný opatřeními proti šíření viru COVID-19), který se obyvatelé jednotlivých zemí snažili efektivně využít. Mnozí se proto rozhodli rozšířit své znalosti a zvýšit si kvalifikaci pro lepší vyhlídky v době po-pandemické a pro zkrácení dlouhé chvíle při pobytu doma.

Na vysokou školu v jakémkoli věku

Univerzity se, v porovnání s rokem 2014, začaly intenzivněji věnovat sféře celoživotního vzdělávání a tím rozšířily své působení i mezi skupiny lidí, kteří nepatří mezi primární vysokoškoláky. Pro 65 % vysokých škol jsou nově dospělí hlavní cílovou skupinou online vzdělávání a na 81 % institucí uvažuje o zařazení digitalizace, jakožto prostředku pro rozšíření přístupu ke vzdělání, do svých strategických cílů.

Virtuální mobilita

Komplikace provázející zahraniční cesty ovlivnily i mobilitu vysokoškoláků. Zahraniční pobyty byly značně omezeny a v některých případech zcela nahrazeny virtuální formou. 25 % univerzit dávalo svým studentům a vyučujícím možnost studovat nebo přednášet na partnerské instituci bez toho, aby museli opustit svůj domov již před pandemií, a 35 % o této možnosti do budoucna aktivně uvažovalo. S nynějším vývojem pandemické situace lze očekávat, že toto číslo i dále poroste. Roli v tomto směru s největší pravděpodobností sehraje i „iniciativa Evropských univerzit”, která požaduje 50% mobilitu studentů, fyzickou nebo virtuální.Výrazné transformaci v této oblasti však nenahrává obecná shoda na tom, že “virtuální mobilita nedokáže plnohodnotně nahradit hlubokou kulturní a sociální zkušenost spojenou s mobilitou fyzickou”.  

E-learning, online laboratoře i přijímačky

Přes ¾ zapojených univerzit má pro své studenty připravený studijní portál, což je třetinový nárůst oproti roku 2014, kdy jejich podíl těsně přesahoval polovinu (56 %). 

„Masarykova univerzita začala po uzavření škol velmi rychle – cca během dvou týdnů – využívat nástroje pro online komunikaci, spolupráci a výuku. V oblasti výuky se jednalo především o podporu širšího nasazení e-learningových nástrojů integrovaných ve studijním informačním systému (IS MU) a intenzivní zavádění videokonferenčních nástrojů. IS MU byl později rozšířen mimo jiné také o videoserver s přehrávačem videí, integrovaným studentským setkáváním nebo evidencí online výuky a možnosti archivace nahrávek výuky i zkoušek,” říká tiskový mluvčí MU Pavel Žára.

80 % univerzit provozuje online systém i pro přijímací řízení. Významnou otázkou přechodu do online prostoru je poskytnutí vhodného prostředí pro zvládnutí studia, které je pro některé specializované obory náročnější než pro jiné. Například virtuální vzdělávací prostředí (e-learning) a online laboratoře jsou k dispozici na méně než 60 % institucí. Toto procento průměruje hodnoty z různých částí Evropského kontinentu, např. severní Evropa (84 %) státy východní Evropy (34 %) a země Balkánského poloostrova (35 %). 

To potvrzuje i Michal Janovský z VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická): „V době covidové máme jedny online laboratoře: Laboratoř fyziky. Je to ale mimořádné. Studenti po zhlédnutí videa, kde je ukázán postup prací, dostanou naměřená data, která zpracují do protokolu. Některé laboratoře mají připravená videa, kde je ukázán a vysvětlen postup prací jednotlivých úloh. Videa nicméně slouží jako příprava pro fyzické laboratoře, aby studenti lépe pochopili postup prací a cíle úlohy. Naší prioritou je, aby si studenti v laboratoři osvojili skutečné praktické dovednosti, a to distančně jednoduše není možné. Multimediální studijní opory jsou pouze doplňkem praktických laboratoří pro usnadnění pochopení laboratorních úloh.”

Data, data a zase data

U vzdělávacích institucí platí stejná pravidla jako u firem - využití poskytovaných služeb přináší organizaci velké množství dat, které je třeba zpracovávat a analyzovat alespoň do takové míry, aby odhalila využitelnost a vhodnost poskytovaných řešení. V ideálním případě i nacházela nové a lepší cesty naplnění svého cíle, kterým je v tomto kontextu vzdělávání. Tento prvek do svých aktivit již zařadila více jak třetina univerzit a dalších zhruba 50 % se k tomuto kroku chystá.

Pavel Žára doplňuje, jak tento proces probíhá na MU: „Univerzita používá velmi propracované nástroje pro hodnocení výuky, tzv. Průzkum integrovaný do IS MU. Má k dispozici řadu manažerských nástrojů. Ať už určených pro Radu pro vnitřní hodnocení, vedení fakult, tak pro samotné akademiky v podobě manažerských dat.”

Mezi 3 nejvíce používané metody sběru dat se řadí učební analytika, big data a nové technologie (AI, AR, VR, IoT atd.).

 

57 % univerzit potvrzuje, že je digitální vzdělávání aktivně využíváno prostřednictvím kombinované (online a offline výuky) a dalších online formátů.
 

Zdroj: Digitally enhanced learning and teaching in European higher education institutions (EUA)