V Česku je aktuálně extrémně nízká nezaměstnanost, což je sice skvělá zpráva pro ekonomiku, ale v mnoha ohledech špatná zpráva pro řadu zaměstnavatelů, kteří potřebují nové zaměstnance. Projektů je stále více, ale nejsou šikovní lidé, kteří by je byli schopni zpracovat.
Podle některých odhadů v Česku například chybí přes 100 tisíc IT pracovníků, po nichž je největší poptávka. Není se čemu divit, protože technologie se stávají klíčovou částí téměř každé společnosti, ať už je z jakéhokoli segmentu. A protože trh práce už nedokáže společnosti nasytit pracovníky, musí se firmy stále více poohlížet po dalších místech, kde mohou najít šikovné lidi, případně budoucí talenty.
Útok na vysoké školy
Není novinkou, že se společnosti snaží hledat zaměstnance přímo na vysokých školách, obzvláště technického charakteru. Snaží se využívat letákové kampaně a lákat je na nejrůznější benefity, zábavu a hlavně skvělé pracovní prostředí s velkou volností (home office, možnosti cestování mezi pobočkami ve světě a podobně). Mezi velkými benefity obzvláště u startupů je možnost získání podílu v rychle rostoucí společnosti, pochopitelně je vše vázané na to, zůstat ve startupu ideálně několik let. Díky tomu se daří přitáhnout i ty nejlepší a přitom nabídnout relativně přijatelnou odměnu.
Dává to celé smysl, protože i když studenti nemají zkušenosti s prací, při škole už často pracují na vlastních menších projektech a ve výsledku tak nemusí jít o zas tak jiný druh přístupu. Pokud je projekt řízen zkušeným projektovým manažerem, dokáže zdroje a zkušenosti jednotlivých lidí rozložit tak, že využije potenciálu i juniorních studentů.
Mnohdy ale i studenti mohou mít takovou specializaci, respektive odbornost, že nejsou rozhodně junioři, ale předběhnou i mnohé seniorní zaměstnance v dané firmě. Vše se samozřejmě odvíjí od dovedností s danou technologií a talentu.
S tím společnosti počítají a využívají také faktu, že si případného studenta postupně vychovají a poskytnou mu pomoc pro postupný kariérní růst ve společnosti. Student bez pracovních zkušeností je vždy levnější, a hlavně může tvořit moderní týmy, které budou mít nové nápady a mohou pomoci společnosti zvítězit v silně konkurenčním prostředí díky větší flexibilitě a inovaci.
Dochází i na střední školy
Situace je ale už tak kritická, že se některé společnosti zaměřují dokonce i na střední školy. V tomto případě se sice nesnaží přímo zaměstnávat, což většinou není ani možné, ale spíše podpořit a rozvíjet studenty směrem, který je pro budoucnost důležitý.
Jde o různé moderní technologie a přístupy, u nichž je už jasné, že jsou nebo budou v nejbližších letech nutností. Jedná se například obecně o analytické schopnosti, kritické myšlení, programování, ale i práci v týmu a řešení problémů.
K tomu dnes slouží mnoho programů, ale i pokročilých robotických systémů, na kterých se mohou studenti i středních škol učit reálné příklady použití například s rozpoznáváním obrazu a podobně. Díky tomu se pomalu učí, jak fungují reálné platformy používané v reálných společnostech a ve skutečném prostředí trhu. To jim umožní mnohem snazší přechod mezi školou a zaměstnáním.
Firmy tuto podporu vnímají jako investici do budoucna, protože čím více studentů se vydá směrem, který potřebují, tím lépe. IT pracovníků je obrovský nedostatek a tam, kde školství ještě ani nezaznamenalo, že by mělo reagovat na aktuální potřeby trhu, o to víc začal reagovat soukromý sektor přímo v rámci jednotlivých škol a studentů.
Vybraní studenti pak mohou absolvovat i stáže ve firmách zdarma a více méně si tak do budoucna automaticky zajistit pracovní pozici bez většího stresu, protože budou přesně vědět, jak to v reálných firmách funguje, co se od nich bude vyžadovat a v čem je zapotřebí se zlepšovat.
Hackathony to jistí
Populární strategií pro nábor talentů jsou i nejrůznější hackathony, tedy krátké a obvykle víkendové setkání, kdy se řeší úkoly na danou problematiku nebo z daného segmentu. Může jít o soutěž vytvořit za 2 dny nějakou zajímavou mobilní aplikaci, ať už je jakkoli šílená a nesmyslná, nebo naopak chytře vymyslet, jak využít volně dostupná městská data.
Týmy jsou obvykle malé a hackathonů se účastní jak studenti, tak i zkušení zaměstnanci. Cílem je najít případné talenty v jejich počátečním stádiu, propojit se se zajímavými lidmi a vyřešit problémy pomocí nevšedních nápadů.
Výhodou je, že i přes to že se často jedná o poměrně okatý nábor šikovných lidí, většinou jsou součástí i hodnotné ceny, a hlavně zkušenosti s interakcí s dalšími lidmi a týmy nad společnou a někdy i zcela novou tématikou. To přináší uspokojení i zaměstnancům, kteří například řeší stále pouze jedinou oblast a tímto způsobem se dokáží „osvěžit“ a přijít zpátky do firmy s novými nápady, které by je před tím třeba vůbec nenapadly.
Každopádně lze vidět, že firmy se stále více a více zaměřují na stále mladší skupinu talentů hlavně z technických oborů. V tomto směru lze očekávat, že se nutnost bude pouze stupňovat s tím, jakou měrou se technologie stávají součástí našich životů a tím pádem i veškerých produktů, které tyto společnosti vyvíjí.