Od jara roku 2020 se s prací na home office a hybridními modely spolupráce roztrhl pytel, i když se z velké části jednalo o důsledek vládních omezení během pandemie koronaviru. Zpráva z Institutu pro gender a ekonomiku (GATE) na Rotman School of Management v Torontu odhaluje, komu toto nové nastavení přineslo výhody a komu naopak přitížilo. Zároveň hledá řešení, co mohou konkrétní organizace a vlády jednotlivých států dělat pro to, aby toto nastavení bylo prospěšné i pro ty, které momentálně spíše znevýhodňuje.
Více času i rodinných konfliktů
Výsledkem reportu GATE je zjištění, že práce na dálku a hybridní modely zlepšily život mnoha zaměstnancům, ale často také byly spojovány se vznikem rodinných konfliktů, nárůstem stresu a dalších problémů s duševním zdravím. Mnohé z těchto nevýhod nevznikají prací na dálku jako takovou, ale vlivem zaujatosti, stereotypů a zakořeněných společenských norem.
Zpráva zjistila, že možnost pracovat na dálku náleží převážně pracovníkům s vyššími příjmy, většinou jde o muže bílé pleti. Osoby s omezeným přístupem k bydlení a vysokorychlostnímu internetu nebo osoby, které zažívají nebezpečné situace, jako je domácí násilí, mají z pochopitelných důvodů k práci na dálku složitější přístup.
Primární pečovatelé, kterými jsou většinou ženy, mohou při práci z domova často pociťovat narušování nebo stírání hranic mezi prací a pečovatelskými povinnostmi, což vede k neudržitelnému poměru placené a neplacené práce.
Výhodou home office je umožnění setrvání pečovatelů v zaměstnání a v extrémnějších případech i umožnění pracovníkům přestěhovat se do levnějšího regionu, aniž by o své zaměstnání přišli. Práce z domu především u žen s sebou nese jakési stigma, které předpokládá, že doma neodvede kvalitní výsledky a pracuje méně, což má za následek výrazné kariérní postihy, jako je snížení mezd a menší šance na povýšení.
Jaké je řešení?
Problémy spojené s vnímání práce na dálku a její přístupnost všem lidem, jejichž profese takové pojetí práce umožňuje, naznačuje potřebu vzniku pravidel, které by podporovaly rovnost a jejichž cílem je zmírnit zaujatost a další strukturální nevýhody pro pracovníky na dálku. Veřejné politiky, jako je dostupná péče o děti, přiměřená placená rodičovská dovolená a rozšíření možností flexibilních úvazků, mohou usnadnit rovnostářské vztahy a spravedlivé dělení péče o domácnost. Takové nastavení zvyšuje motivaci pracovníků i jejich pracovní výkon.
Stigma práce z domova lze snížit i zajištěním dostupnosti informací online a vytvořením příležitostí pro budování týmů hybridně a vzdáleně pracujících zaměstnanců. Organizační iniciativy mohou zmírnit negativní dopady nesmyslných předsudků například zajištěním spolehlivé a konzistentní komunikace se všemi zaměstnanci, ubezpečení pracovníků o tom, že při práci z domova nemusí pracovat déle, a odstraněním monitorování zaměstnanců.
Zdroj: Gender and the Economy