Každoročně v Česku vznikne několik spin-off společností, které pomáhají přenášet výsledky akademického výzkumu do praxe. Tento model komercializace vědeckých výsledků je stále více populární – univerzitní značku totiž většina společností považuje za znak serióznosti. Díky přetrvávajícím pedagogickým aktivitám na univerzitě se firmám navíc daří pěstovat i kontakt se studenty, z nichž mohou někteří později nalézt ve firmě i uplatnění.
Co si pod pojmem spin-off vlastně představit?
Definice se nepochybně odvíjí od definice anglického pojmu spin-off, který bývá vykládán jako nahodilý výsledek nebo vedlejší produkt většího projektu. V akademickém prostředí spin-off společnost vymezujeme jako právní entitu založenou za účelem komercializace výsledků vědecké práce vysokou školou nebo jinou veřejnou výzkumnou organizací (například ústav Akademie věd ČR), popřípadě za účelem jiné formy transferu výsledku výzkumné organizace do praxe.
Typicky je spin-off společnosti udělena licence k výsledkům výzkumné organizace nebo jsou na ni převedena majetková práva k těmto výsledkům. Předmět licence nebo převáděná práva jsou buďto vloženy do základního kapitálu spin-off společnosti, nebo jsou poskytnuty mimo něj.
Spektrum podob, které mohou takzvané spin-offy nabývat, je poměrně široké. Mohou se lišit účelem založení, právní formou, ale i mírou majetkové účastí mateřské výzkumné organizace. Pojďme se podívat na některé již zavedené příklady v Česku.
Zlaté české hlavičky aneb spin-offy vznikají i u nás
V Česku se postupně zvyšuje počet spin-off společností jako jedné z možných forem transferu znalostí z akademické sféry do praxe. Na začátku roku 2020 bylo podle ankety spolku Transfera.cz evidováno celkem 42 spin-off společností vzniklých na českých výzkumných organizacích, a především osmi veřejných vysokých školách. Patří mezi ně jak tzv. „pravé“, tj. s vlastnickým podílem instituce, tak i tzv. „nepravé“ – bez vlastnického podílu.
Nejvíce spin-off firem, celkem sedm, vniklo v roce 2017. Jednoznačně nejvyšší počet spin-off firem založili k počátku letošního roku výzkumníci z Českého vysokého učení technického v Praze, a to hned 17. Následuje Masarykova univerzita se sedmi společnostmi, Vysoké učení technické v Brně s pěti, dále pak Univerzita Karlova a Západočeská univerzita v Plzni se čtyřmi. Kromě vysokých škol je v zakládání společností úspěšný především Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který transfer znalostí zajišťuje prostřednictvím své stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti IOCB TECH s.r.o. Ta má v tuto chvíli vlastnický podíl ve třech spin-off společnostech, přičemž jedna má dokonce sídlo v USA.
Univerzita Karlova vyvíjí počítačové hry i nanotkaniny
Nejstarší česká univerzita představila na začátku roku 2020 v krátkém sledu dvě nové spin-off společnosti. Společnost Charles Games, s.r.o. vyvíjí výukové počítačové hry a slouží jako inkubátor pro studenty. Firma v sobě unikátním způsobem spojuje poznatky společenských, humanitních a technických věd. Charles Games, s.r.o. si klade za cíl vedle distribuce již dnes velmi úspěšné hry Attentat 1942 a jejích připravovaných pokračování pracovat na vývoji dalších vlastních her a také sloužit jako inkubátor pro studenty vývoje počítačových her na Univerzitě Karlově. Jen zhruba o měsíc později pak vznikl ve spolupráci s biotechnologickým inkubátorem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR i&i Prague akademický spin-off LAM-X. Ten se zabývá vývojem nanotkanin, jejichž užitečnost se v praxi ukázala například v době pandemie COVID-19, kdy firma přišla s unikátním samočistícím filtrem do roušek. Samotné know-how pochází z dlouholeté vědecké práce Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Masarykova univerzita založila první spin-off již před patnácti lety
S druhou největší českou vysokou školou je majetkově spojeno hned několik úspěšných firem. Jednou z nich je například Institut biostatistiky a analýz, který se zaměřuje na řízení projektů klinického výzkumu a vlastní vývoj softwaru pro jeho podporu. S Masarykovou univerzitou je také již od roku 2007 spjatá dnes velmi úspěšná IT firma Flowmon Networks sídlící v Žabovřeskách, kterou v roce 2017 zařadil žebříček Financial Times mezi 1000 nejrychleji rostoucích firem v Evropě. I pro ni je spolupráce s Masarykovou univerzitou klíčová a benefity přináší oběma stranám. Univerzita pomáhá firmě s inovací jejích produktů, firma naopak například pomáhá s vedením diplomových prací studentů.
Spin-off VUT pomáhá bojovat proti suchu
Nejmladší ze společností vzniklých na Vysokém učení technickém v Brně, konkrétně na Fakultě stavební, je firma ConWe. Zabývá se návrhy vegetačních čistíren, které přispívají k lepšímu nakládání s vodou v krajině. Své služby nabízí především menším obcím, které mohou díky jejímu řešení ušetřit i stovky kubíků pitné vody za den. Před více než třemi lety vstoupila na trh také historicky první spin-off společnost výzkumného ústavu CEITEC VUT Neno Vision, a to s vlastním atomárním zařízením LiteScope, které umožňuje trojrozměrné zobrazování, a rozšiřuje tak možnosti běžného elektronového mikroskopu.
Úspěšné spin-offy vznikají i na Akademii věd
Akademické spin-off společnosti v Česku nevznikají pouze na vysokých školách. Příkladem úspěšného spin-offu, který vznikl na jednom z ústavů Akademie věd ČR, je DIANA Biotechnologies. Technologii Václava Navrátila a jeho kolegů, která má potenciál významně zlepšit diagnostiku nemocí a urychlit vývoj nových léčiv. Technologie je nyní chráněna dvěma mezinárodními patentovými přihláškami, dále byly poskytnuty dvě jednorázové licence přední americké univerzitě a jedné globální farmaceutické firmě. V současné chvíli společnost funguje a úspěšně se prosazuje na trhu, mimo jiné začala vyrábět testy na přítomnost covid-19 v klinických vzorcích.