Start-up nemusí být nutně zaměřený na oblast IT nebo technologií, jak je tomu ve většině případů zvykem. Vzdělávací projekt Minerva je toho jasným důkazem. Neziskový vysokoškolský program vytvořený ve spolupráci se soukromou vysokou školou Keck Graduate Institute (KGI) udává nový směr v univerzitním prostředí.
Když se v roce 2012 Ben Nelson rozhodl založit Projekt Minerva, kladl si za cíl „vytvořit tu nejlepší univerzitu na světě, která by se stala vzorem pro další obdobné instituce.” Do prvního ročníku se přihlásilo 2 000 uchazečů a bylo přijato 30 z nich. V letošním roce, tedy 6 let od spuštění výuky, univerzita obdržela 25 000 přihlášek z celkem 180 zemí a do nového ročníku přijala 2% z nich. Její studijní program se tak stal tím nejvýběrovějším v rozvinutém světě. A v čem se tedy tato vysoká škola liší od tisíců dalších? Není to jen jejím přímým propojením s vědeckou oblastí v severní Kalifornii, ale především celým modelem fungování.
Jak to celé funguje?
Minerva nemá žádný kampus, učebny ani testy. Výuka probíhá online a po studentech vyžaduje aktivní účast v kurzu, ne pouhou přítomnost na přednáškách jak je tomu v prostředí klasických vysokoškolských institucí. Studenti mají pevně nastavený studijní plán pouze v prvním roce svého studia, ve kterém namísto klasických předmětů, jako je například matematika nebo historie, absolvují kurzy kritického myšlení nebo multimodální komunikace.
V prvním roce tak studenti získají obecný základ v oblastech kritického a kreativního myšlení společně s efektivní komunikací a interakcí. V následujících letech se profilují v tom směru, který je pro ně nejlákavější („Arts & Humanities, Business, Computational Sciences, Natural Sciences nebo Social Sciences”)
Kontroverzní aspekty nové univerzity
Přijdou tedy vysokoškoláci o možnost sociální interakce se svými spolužáky? Není tomu tak, univerzita má po světě několik kolejí, včetně již zmíněné oblasti Silicon Valley nebo například v Soulu, Buenos Aires a v Londýně, kde studenti mohou navázat kontakt. Právě absence klasického kampusu je v zahraničí velmi diskutované téma - v anglosaských zemích je obvyklé, že si studenti vybírají univerzitu i podle zázemí, které jim nabídne. Nesoustředí se tedy pouze na samotné studium, ale i na aspekt běžného života a tvorby určité komunity. Z tohoto pohledu má kalifornský nováček na poli vysokých škol značnou nevýhodu - studenti bydlí na koleji, ale univerzitní menza, sportoviště, obchody nebo studentské kluby a bary zcela chybí. Podle Nelsona to není na škodu, protože studenti se tak stanou součástí jednoho z velkoměst, ve kterém žijí a nečiní jim tudíž problém přejít plynule z vysokoškolského života do toho pracovního. V českém prostředí také není koncentrovaný univerzitní kampus běžným prvkem, Velká Británie a Spojené státy americké jsou však v tomto směru průkopníky.
Výuka online nemá podobu, kterou by široká veřejnost, i díky zkušenostem z období pandemie, očekávala. Hodiny probíhají v duchu aktivního učení, nejedná se tedy o videozáznam nebo live stream profesora přednášejícího látku a studenty zapisující si poznámky. Vyučující hovoří pouze několik minut a studenti se následně sami zapojí do hodin, vznáší podněty k tématu a diskutují společně s vyučujícím o dané problematice. Spojení akademiků a studentů probíhá prostřednictvím online video platformy Forum, která se stala alfou a omegou kalifornské univerzity.
Aby byla zajištěno adekvátní hodnocení studentské práce a zapojení do celého období studia, má projekt Minerva vytvořený systém hodnocení založený na sledování kolik času studenti tráví na jednotlivých úkolech, kdy a na jak dlouho byli připojeni do univerzitního systému a nakolik se zapojovali do výuky. Na základě těchto zjištění jsou studenti barevně rozlišeni a následně hodnoceni. Právě rozměr sběru dat je dle Allison Littlejohn, profesorky na University College London, tím největším kamenem úrazu. Problematika GDPR je ožehavým tématem napříč společností a jak profesorka dodává: ⹂studenti se mohou cítit pod velkým tlakem kvůli neustálému dohledu.” Zakladatel univerzity v kontrastu s tím zdůrazňuje důležitost sběru a především vyhodnocení všech dat pro zajištění kvalitní výuky a neustálého vylepšování procesu aktivního učení.
Online výuka v dlouhodobém horizontu
A jak jsou absolventi online univerzity úspěšní v “reálném světě”? První ročník univerzity promoval v loňském roce 2019 a ze 103 absolventů našlo 94% stálou pracovní pozici nebo místo v absolventském programu u firem jako je například Google, Twitter, Uber nebo Razor Labs během půl roku od promoce. Jak se zdá, úspěšnost absolventů na pracovním trhu by neměla být novou formou výuky ohrožena, ba naopak spíše podpořena.
V nejbližších měsících a letech můžeme očekávat rozmach online výuky po celém světě. Po čerstvé zkušenosti s pandemií a zákazem vycházení napříč kontinenty lze očekávat, že dosavadní posun v nefyzické výuce budou jednotlivé instituce pilovat k dokonalosti namísto toho, aby byly všechny nabyté zkušenosti zapomenuty. Projekt Minerva tak se tak může stát příkladem, který budou brzy následovat i tradiční univerzitní kolosy s rozsáhlým kampusem a desítkami studijní programů jako jsou univerzity Harvard, Oxford, Cambridge nebo například česká Univerzita Karlova a Masarykova Univerzita.
Zdroj: The Guardian