Na konci letošního roku se dočkáme nových generací herních konzolí, které jsou určeny pro náročné hráče. Zatím si na tomto poli konkurují pouze dvě platformy – Sony PlayStation a Microsoft Xbox. Po letech se dočkáme zcela nových modelů herních konzolí, přinášejících nejen velký skok v samotném výpočetním výkonu, ale také řadu revolučních technologií, které změní to, jak se hry vyvíjí a jak je hrajeme.
PlayStation 5 a Xbox Series X
Sony i Microsoft už uvedli názvy i podrobné informace o hardwaru, na němž budou herní konzole postave
né. Zatímco v historii měly herní konzole vždy nějaké speciální čipy s různou instrukční sadou a od různých výrobců, v období PlayStation 4 a Xbox One od roku 2013 se už jedná o klasický „počítačový“ hardware.
Trh těchto výkonných herních konzolí ovládlo AMD, které pro obě tyto konzole dodává vícejádrové procesory s instrukční sadou x86 (stejná jako máte v počítači nebo notebooku) a integrovanou grafikou splňující počítačové standardy.
Tím se mnohem více zjednodušila práce hlavně vývojářům, kteří vyvíjí hry na různé platformy a přepracovávat kód hry na zcela jiný typ procesoru je zdlouhavé a finančně nákladné. Tím, že je instrukční sada a grafická technologie stejné, lze vyvíjet multiplatformní hry rychleji, snadněji a hlavně dosáhnout mnohem lepší optimalizace.
Nové generace opět sází čipy od AMD a v obou případech s takřka shodnými parametry. Zároveň to znamená, že bude zajištěna zpětná kompatibilita s hrami, které byly původně určené ještě pro konzole PS4 a XBO.
Spousta jader i paměti
Obě konzole budou mít upravený 8jádrový procesor AMD s architekturou Zen 2, který je vyráběn 7nm technologií. Zatímco u PlayStation 5 bude mít frekvenci 3,5 GHz, u Xbox Series X pak 3,6 až 3,8 GHz. Jedná se o stejnou architekturu čipů, jako mají desktopové Ryzeny 3000.
K takto výkonnému procesoru je ale třeba mít i výkonnou grafiku, která bude schopna postoupit na další úroveň a umožnit hraní her v rozlišení 4K v 60 snímcích za sekundu.
V obou případech jde o integrované čipy, které poskytují výkon 10,3 TFLOPS (PS5), respektive 12,155 TFLOPS (XSX). Zatímco Sony vsadilo na menší počet CU (Compute Unit) a vyšší frekvenci 2,23 GHz, Microsoft zvolil konfiguraci s 52 CU a frekvencí 1,825 GHz. Jaký bude reálný rozdíl ve finálních hrách je zatím otázkou, protože samotný hrubý výkon tolik nevypovídá o tom, jak rychle dokáže grafika vykreslovat 3D scénu. Sony totiž prezentovala důvod odlišené konfigurace tím, že vyšší frekvence je ve většině her využitelnější, než vyšší počet výpočetních jednotek. Obě konzole na výstupu zvládnou až rozlišení 8K (HDMI 2.1), ale lze čekat, že v tomto rozlišení poběží například jen rozhraní nebo třeba texty ve hrách.
Obě konzole budou mít 16 GB rychlé paměti GDDR6, která je dostupná jak pro procesor, tak i grafiku. Část si samozřejmě vezme samotný systém, ale většinu mají k dispozici vývojáři. Xbox Series X má ještě jednu odlišnost v tom, že 10 GB paměti má vyšší propustnost 560 GB/s a 6 GB paměti pak nižších 336 GB/s.
Úložiště a konec načítacích obrazovek
Historicky poprvé budou mít obě konzole v základu místo pevného disku rychlé SSD, i když se budou výrazně lišit v rychlosti. Zatímco PS5 se chlubí SSD s kapacitou 825 GB a rychlostí čtení 5,5 GB/s, XSX bude mít 1TB SSD s rychlostí čtení o více než polovinu pomalejší – 2,4 GB/s. I přes tuto odlišnost by obě konzole měly poskytnout zcela nový princip toho, jak se vyvíjí hry a jak se hrají.
Ať už jde o spouštění hry nebo její hraní, vždy dochází k přenosu dat z úložiště do operační paměti, která je extrémně rychlá a zajišťuje, že je vše ve hře přístupné pokud možno „okamžitě“.
S takto rychlými SSD lze ale za jedinou sekundu načíst tolik dat, že lze nejen téměř okamžitě spustit hru, ale také zcela zrušit jakékoli načítací obrazovky, používané právě pro dobu, než dojde k přesunu dat mezi úložištěm a pamětí.
Zatímco na počítači můžete s SSD dosáhnout významného zrychlení načítání, nahrávacích obrazovek se nezbavíte, protože hry jsou optimalizované stále na různorodé úložiště i pevné disky s rychlostí kolem 100 MB/s.
Vývojáři ale mají na nových konzolích zcela novou možnost vše optimalizovat tak, aby se využívala plná rychlost SSD ve spojení s daty samotné hry. Mají totiž vždy garanci, že na dané konzoli mají k dispozici takto vysokou rychlost úložiště.
Sony prezentovala, že to mění i přístup k samotné operační paměti. Takže i když má konzole 16 GB paměti, ve srovnání se starší konzolí to je podobné, jako kdyby měla desítky či stovky gigabajtů. Důvodem je, že už nemusí hra v předstihu načítat tolik dat do paměti, které se nakonec třeba nepoužijí (například otočení na druhou stranu, lokace již prošlé pozice a podobně), protože jakmile by taková data byla nečekaně skutečně potřeba, s rychlostí 5,5 GB/s se během sekundy dostanou do paměti.
Díky tomu mohou být světy a grafika mnohem detailnější, nemusí se čekat na žádné načítání a vývojáře nebude trápit velikost operační paměti.
Trojrozměrný zvuk
Další velkou novinkou je přístup ke zvuku, respektive 3D zvuku. Xbox Series X bude mít přímo hardwarovou akceleraci a pokročilé zvukové technologie nabídne i PlayStation 5. Na zvuk se poměrně dlouhou dobu zapomínalo a s novou generací by se měla laťka kvality posunout na další úroveň.
Nejdříve lze čekat optimalizaci pro sluchátka a televizní stereo reproduktory, až v poslední řadě i pro prostorové reproduktory.
Důvodem je to, že oba systémy využívají pokročilé algoritmy a měření přes mikrofony k tomu, aby přesně zacílily na konkrétní hlavu hráče v prostoru a jeho uši. Takže i pomocí dvou reproduktorů lze vytvořit realistický prostorový zvuk, kdy doslova uslyšíte „každou kapku při virtuálním dešti“. Sony ale uvedlo, že optimalizace v tomto směru je běh na dlouhou trať a zlepšování se dočkáme postupně také s tím, jak budou zvukoví inženýři zkušenější při využití této technologie ve hrách.
Koncová cena není známá ani u jedné konzole, zatím se předpokládá obvyklá hladina kolem 500 dolarů, tedy asi 14 tisíc korun. Zda to bude více nebo méně, to se přesvědčíme na konci roku.