I letos se studenti vysokých škol z celé ČR zúčastnili studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2020, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.
Jméno a příjmení respondenta: Eliška Pešková
Společnost: Plzeňský Prazdroj
Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření: Solent University MSc Marketing
Doba od dokončení studia: 6 Měsíců
Jak byste zhodnotili své studijní výsledky během studia na vysoké škole?
Byla jsem studentkou vysoké školy jak v Čechách, tak později v Anglii kde moje praxe a výsledky mluví za mě. Protože jsem od jak živa člověk praktický, učení pro mě nebylo nikdy prioritou ve smyslu sedět u knížky a něco se učit nazpaměť, to mě spíše zajímala praxe. Ve škole jsem se zaměřovala na praktické dovednosti a jak je co nejdříve využít, proto jsem už v prvním ročníku vyhrála nad spolužáky výběrové řízení na pozici asistentky (pravé ruky) CEO marketingové ředitelky jedné celosvětové IT firmy, kde jsme mimo jiné ve dvou lidech organizovali největší mezinárodní Health&Care konferenci, která byla velice úspěšná. Dále jsem excelovala v zahraničí v mediální tvorbě, kde jsem se svými projekty získala několik ocenění a v neposlední řadě jsem se svým týmem vyhrála Markstrat simulaci nad spolužáky i nad spřátelenou Universitou v Německu. Celkově jsem byla hodně vytížený student, který seděl v knihovně, jen když opravdu musel a byl zapojený do všech projektů, do kterých mohl být ☺
Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořili anglicky?
Angličtinu se učím už od školky. Děkuji mým rodičům za to, že mě výchovou vedli k cizím jazykům. I přes veliké překážky, jako byla těžká dyslexie a poruchy učení, jsem se dokázala naučit na státní zkoušku z Angličtiny a poté příjímací zkoušky na vysokou školu v Anglii. V posledním ročníku University v Anglii jsem hovořila na úrovni C1. Velice rychle se ale moje schopnosti a znalosti ztrácí, proto jsem velice ráda, že máme možnost chodit na angličtinu ve firmě, kde nyní pracuji a zlepšovat se.
Chtěli jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovali?
Po dokončení velice náročného studia marketingu v Anglii a zkušenostech, které jsem během studia nabrala, jako například sedmi měsíční stáž na marketingu v Divadle, nebo výzkum, který jsem prováděla přímo pro Universitu, jsem byla rozhodnutá, že chci zůstat v oboru. Na začátku studia jsem ale pro tento obor nebyla plně rozhodnutá a zvažovala jsem po prvním semestru i odchod, protože to bylo velice náročné. Nakonec jsem vše zvládla a dokonce excelovala v několika hodnocených aspektech.
Věděli jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodli pro zaměstnanecký poměr?
Určitě nejsem jediná, z lidí z mého okolí, kdo nevěděl, co má dělat po vystudování gymnázia, a proto šel studovat vysokou školu. Já jen věděla, že se chci věnovat obchodu, k čemu jsem došla, když mi bylo 18 díky tomu, že jsem byla spoluzakladatelem jednoho startupu, kde jsme prodávali hlavně české dřevěné deskové hry. Sama jsem tam prodávala a později měla pod sebou tým obchodníků a školila je. Tahle práce mě velice naplňovala, ale já se chtěla naučit víc. Učit se od profesionálů na té nejvyšší světové úrovni. Navíc taková firma, jako je Plzeňský prazdroj, mi nabízí úžasnou příležitost, k rozvoji mých znalostí, zkušeností, dovedností a učení se od těch nejlepších špiček v oboru.
Získávali jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?
Jak jsem již zmínila, prakticky jsem neměla rok, kdy bych při studiu nepracovala. Jak v České republice, tak v Anglii. Bylo to náročné, ale bez těchto zkušeností bych nebyla tam, kde jsem teď. Nejen pracovní zkušenosti, ale i soutěže, které jsou v Anglii hodně rozšířené, mi pomohli celkově můj životopis vyzdvihnout a udělat zajímavým. Nejnáročnější bylo, že jsem neměla dny, které by měli 48 hodin, ale jen 24. Logicky se nedalo vše dělat na 100 %, i pro to jsem například nestíhala si po sobě přečíst některé práce, dělat korekce a podobně. Musela jsem prioritizovat tak, abych si udržela práci a vykonávala minimálně průměrné výsledky ve škole. Naštěstí mi praxe ve studiu pomáhala pochopit marketingové principy a mohla jsem je využívat i ve škole. Propojení praxe a výuky mi několikrát vyneslo i lepší známku, než bych měla, kdybych dělala teoretickou práci. Toto profesoři oceňovali nejvíc.
Jaká byla Vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodili?
Protože jsem dostudovala v Anglii, kde je jiný životní standart a jiné nároky na život, musela jsem se nejdříve na pracovním trhu porozhlédnout a zorientovat. Měla jsem několik pohovorů, kde se průměrně pohybovala mzda okolo 30 000 Kč hrubého, což mi opravdu s mými zkušenostmi a praxí přišlo málo. Reálně jsem přemýšlela nad částkou 35 000 a výše.
Kontaktovali jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěli byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Svého současného zaměstnavatele jsem nekontaktovala, ale jeho sociální sítě jsem měla samozřejmě prošlé, abych věděla, jak komunikuje. V Anglii se kladl veliký důraz na pracovní sociální síť Linkedin, abychom měli dobrý základ se po studiu nechat zaměstnat. Například jsme museli navázat přes 200 spojení s profesionály v našem oboru, abychom splnili jeden předmět.
Jakým způsobem jste získávali tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděli o současném zaměstnavateli?
Abych měla přehled o zaměstnání, založila jsem si profil na pracovních webech, kde mě kontaktovali různí náboráři z různých firem, ale také jsem se bavila s mnoha přáteli, kteří mě přivedli na myšlenku se přihlásit do výběrového řízení na Brand Manager Trainee program do Plzeňského Prazdroje. Tento program pro mě znamenal jednu s nedosažitelných met, protože výběrové řízení je důkladné a opravdu neprojde každý. Proto jsem byla velice šťastná, když to vyšlo a velice si této práce vážím.
Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?
Rozhodně pro mě byl velice přínosný veletrh práce a pak také přímé oslovení firmou přes profesory, kteří nabídky stáží a práce nabízeli těm nejvhodnějším studentům. To byla neuvěřitelná motivace. Dále i workshopy třeba s lidmi z velkých firem versus s lidmi ze startupů etc. Propojení reálného trhu práce s vysokoškoláky je nesmírně důležité, protože hodně z mých bývalých spolužáků nyní, po vystudování vysoké školy, není připraveno plnohodnotně vstoupit na trh práce. Neumí se ohodnotit, neví jak se prezentovat a jak se například chovat na pohovoru. Mě na bakalářském studiu i studiu magistra 20% z celkového hodnocení tvořila tzv. Moje prezentace, což znamenalo, vlastně, jak se umím prezentovat, jaký je můj profesní profil, kolik mám kontaktů, jak vypadá můj životopis a jaká je potenciální šance, že po studiu získám práci. Takový předmět by měl být na všech školách povinný.
Museli jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodli přestěhovat?
Já jsem se musela vrátit do rodného města, ale nebylo to z pracovních důvodů, nýbrž z osobních.
Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?
Myslím, že jsem na svém snesitelném maximu a to je 35 – 40 minut.
Chtěli byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně byli jste již na zahraniční pracovní stáži?
Už mám za sebou pracovní zkušenost v Anglii, ale určitě bych se chtěla podívat i do jiných zemí, kde Plzeňský Prazdroj působí. Myslím, že na to, abych jednou byla dobrým brand manažerem, tak je dobré mít pohled i z toho globálního hlediska.
Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité.
Odměňování a možnost růstu ve firmě: 30%
Pověst a image firmy: 20%
Pracovní náplň: 30%
Lidé a kultura ve firmě: 20%
Komunikuje Vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?
Plzeňský prazdroj komunikuje dnes a denně ve většině svých aktivitách svou vizi a potvrzuje jí svými činy. To se mi na této firmě líbí nejvíc.
Používá Vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?
Máme 5 firemních zásad chování, které nám pomáhají se rozvíjet, zlepšovat komunikaci a vztahy na pracovišti.
Jak se díváte na firemní kulturu u Vás ve firmě a jak si myslíte, že ovlivňuje nově přicházející kolegy?
Můj profesor na ekonomii na vysoké škole, velmi zkušený a moudrý pán, mi jednou řekl, že firemní kultura, chování se k zaměstnancům, se nejlépe pozná kvalitou toaletního papíru na toaletách. Zdá se vám to banální a úsměvné? Ale tady to sedí, máme třívrstvý a vždy dostatek. Stejně tak, jako vždy, když se vyskytne problém, je hned řešen. Všichni jsou ochotní a úspěšní a i díky tomu můžeme dosahovat tak vysokých cílů, společně. To bylo alespoň pro mě, jako pro nového zaměstnance klíčové.
Kdybyste byli znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšleli byste jinak, rozhodovali byste se jinak, udělali byste něco jinak?
Neudělala bych jinak nic, bylo to přesně takové, jaké to mělo být. Vysoká škola mě perfektně připravila na to, abych se po škole co nejdříve začlenila do pracovního procesu.
Jak vnímáte nové trendy sociálních sítí a jejich významu pro prezentaci značky zaměstnavatele? Oslovují Vás kampaně Vašeho zaměstnavatele na sociálních sítích, přijdou Vám zajímavé?
Plzeňský Prazdroj má skvělé projekty i komunikaci přes sociální sítě. Jednotlivé značky mě velice baví a je z toho poznat, co chtějí sdělit a o co se zajímají.
Je pro Vás důležité, aby komunikace od zaměstnavatele směrem k Vám byla osobní a personalizovaná přímo na míru pro Vás a Vaše potřeby?
Pro mě je důležité, aby obě roviny fungovali. Jak osobní, tak neosobní. Tím myslím, aby informace, které jsou určené, jako informace pro celou firmu byli srozumitelné a nemusí být osobní, tak ale aby při kontaktu s vedením, či přímým nadřízeným ta komunikace byla věcná a určená přímo na míru pro mě. Ale to beru jako standart, který se v korporátních firmách drží.