Společnost Lidl, s. r. o. TOP Zaměstnavatelem 2019 - rozhovor s Pavlínou Štěchovou | EkonTech.cz


Společnost Lidl, s. r. o. TOP Zaměstnavatelem 2019 - rozhovor s Pavlínou Štěchovou

TOP Zaměstnavatelé 2019 / Almanach 2019
18. 4. 2019 - 16:44

I letos se studenti vysokých škol z celé ČR zúčastnili studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2019, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.

Jméno a příjmení respondenta: Pavlína Štěchová                          

Společnost: Lidl, s. r. o.                                                                       

Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, obor Business Economics and Management                

Doba od dokončení studia: 2 roky     

Jak byste zhodnotili své studijní výsledky během studia na vysoké škole?

Během bakalářského studia jsem se snažila mít co nejlepší známky, abych se následně dostala na magisterské studium bez příjímacích zkoušek. V průběhu magisterského studia pro mě bylo největší prioritou získávat pracovní zkušenosti a známky už pro mě nehrály takovou roli. Snažila jsem se však chodit na předtermíny zkoušek a ve většině případů se mi podařilo udělat zkoušku hned napoprvé.

Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořili anglicky?

Na Mendelově univerzitě jsem studovala anglický obor. Celá výuka a následně i zkoušky tedy probíhaly v angličtině a i přesto, že ze začátku jsem s angličtinou musela trochu bojovat, po chvilce jsem si zvykla a angličtina pro mě začala být přirozená. Právě díky výuce v angličtině a díky tomu, že spousta mých spolužáků byli cizinci se moje znalost tohoto jazyka dostala na velmi dobrou úroveň. Zároveň jsem v posledním ročníku vysoké školy pracovala pro zahraniční firmu a s klienty i kolegy jsem anglicky komunikovala na denní bázi.

Chtěli jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovali?

Studovala jsem obor ekonomika a management, který má velmi široký záběr a pro absolventy tohoto oboru je uplatnění na nejrůznějších pozicích. I přesto, že jsem si do poslední chvíle nebyla jistá, jaká práce by pro mě byla ta pravá, věděla jsem, že v oboru zůstanu.

Věděli jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodli pro zaměstnanecký poměr?

Během studia na vysoké škole jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych začala samostatně podnikat. Nakonec jsem se ale rozhodla pro zaměstnanecký poměr u velké společnosti, kde mám možnost kariérního růstu. V zaměstnaneckém poměru u velké firmy je výhodou, že mám kolem sebe spoustu zkušených kolegů, od kterých se můžu učit a inspirovat se jimi. Zároveň tyto firmy mají většinou propracovanou strukturu zaškolení a kariérního postupu a mě osobně motivuje, že si podle toho mohu sama vnitřně určit cíle, kam se chci dostat a co chci umět.

Získávali jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?

Během magisterského studia jsem byla několik měsíců na pracovní stáži v zahraničí, kde jsem dělala marketing a PR pro neziskovou organizaci. A pak v posledním ročníku magisterského studia jsem pracovala na částečný úvazek v menší firmě v Brně, která mi naprosto vycházela vstříc, když jsem potřebovala přizpůsobit pracovní dobu rozvrhu ve škole. Myslím si, že skloubit práci i studium je sice náročné, ale reálné a věřím, že pracovní zkušenosti získané během studia mi otevřely dveře do současného zaměstnání.

Jaká byla Vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodili?

Během posledního ročníku jsem se intenzivně zajímala o nejrůznější možnosti zaměstnání pro absolventy a hrubá nástupní měsíční mzda se na pozicích které jsem si vybírala pohybovala okolo 40.000 Kč. Moje očekávání tedy bylo v rozmezí 35 – 45.000 Kč. Proto, když jsem nastoupila na trainee program do Lidlu, byla jsem velice pozitivně překvapena, že můj plat výrazně převyšuje mě původní očekávání.

Kontaktovali jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěli byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?

V posledním ročníku na vysoké škole jsem se zúčastnila veletrhu práce pro studenty a absolventy, kde mě zaujala nabídka nejrůznějších trainee programů pro absolventy. O těchto programech jsem si pak hledala informace kromě jiného i na sociálních sítích jako LinkedIn nebo Facebook, ale zaměstnavatele jsem následně oslovovala prostřednictvím karierních stránek nebo emailu.

Jakým způsobem jste získávali tipy na nabídky zaměstnání?  Z jakého zdroje jste se dozvěděli o současném zaměstnavateli?

Nejčastěji jsem si vyhledávala informace na internetu, převážně přímo na stránkách jednotlivých firem. Kromě toho jsem ale spousty informací získala i na kariérních veletrzích pořádaných pro studenty, kde jsem mimo jiných potkala i svého současného zaměstnavatele.

Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?

Během studia na vysoké škole jsem se zúčastnila několika veletrhů pracovních příležitostí a také různých přednášek, které firmy pořádaly přímo na vysokých školách. Na těchto akcích jsem měla příležitost si promluvit přímo s někým z dané firmy a zeptat se ho na cokoliv, co mě zajímalo. Právě například veletrhy jsem brala jako velice přínosné, protože na žádné jiné akci jsem se během tak krátké doby nedozvěděla tolik informací.

Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost? (Vybraná možnost je označena tučně.)

1) Jistota, stabilita vs. 2) Změna

1) Tvůrčí přístup vs. 2) Používání známých, předem daných postupů

1) Soutěživé vs. 2) Přátelské prostředí

1) Práce na jednom místě vs. 2) Časté cestování

1) Teoretické vzdělávání vs. 2) Získávání zkušeností z praxe

1) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. 2) Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu

1) Náročná pracovní pozice vs. 2) Rovnováha mezi prací a volným časem

1) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. 2) Operativní, krátkodobé úkoly

1) Úzká specializace vs. 2) Získávání obecných dovedností

1) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. 2) Přijetí vedoucí role

1) Samostatná práce vs. 2) Spolupráce v týmu

Museli jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodli přestěhovat?

I přesto, že v rámci trainee pozice každých pár měsíců měním místo práce, měla jsem zatím štěstí a vždy jsem byla v dojezdové vzdálenosti od domova.

Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?

V současné době dojíždím každý den do práce zhruba dvacet minut podle provozu. Vzhledem k tomu, že v rámci trainee programu se nám místa výkonu práce ale každou chvíli mění, tak je možné, že v následujících měsících nebudu mít takové štěstí a budu více muset dojíždět. Myslím, že hodina a půl dojíždění v jednom směru je pořád ještě snesitelné maximum.

Chtěli byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně byli jste již na zahraniční pracovní stáži?

V průběhu studia na vysoké škole jsem byla téměř rok v Itálii na studijním a pracovním pobytu v rámci programu Erasmus, dále jsem byla téměř 3 měsíce v Brazílii na pracovní stáži a zúčastnila jsem se několika zahraničních projektů v Polsku a v Německu ve spolupráci s dalšími univerzitami. Tyto zahraniční zkušenosti pro mě byly bezpochyby velkým přínosem nejen proto, že jsem poznala jinou kulturu a nové lidi a naučila se větší samostatnosti, ale také hlavně z toho důvodu, že jsem pochopila, že každý je zvyklý na jiný způsob práce a komunikace a občas je potřeba se přizpůsobit. Díky tomu jsem určitě tolerantnější při jednání s lidmi a také mě jen tak nevykolejí nějaká nečekaná situace. Určitě bych se nebránila zase strávit nějaký čas prací v zahraničí, není to pro mě teď však priorita.

Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité.

Odměňování a možnost růstu ve firmě – 20%

Odměňování  a kariérní růst je pro mě motivace podat co nejlepší výkon, abych měla sama ze sebe dobrý pocit, že to mám zasloužené.

Pověst a image firmy – 10%

Jsem ráda, že pracuji pro firmu, která má velice dobrou pověst ať už mezi zákazníky nebo zaměstnanci. Věřím však, že kdyby mě práce bavila, klidně bych pracovala pro nějakou menší, ne tolik známou firmu.

Pracovní náplň - 50%

Nemohla bych dělat práci, která by mě nebavila a kde bych odpočítávala minuty do konce. Je pro mě důležité, abych se do práce těšila a viděla smysl v tom, co dělám.      

Lidé a kultura ve firmě – 20%

Na lidech, se kterými člověk pracuje vše stojí a padá. Potřebuji kolem sebe mít tým lidí, kterým věřím a na které se mohu spolehnout a se kterými zároveň vycházím tak dobře, abych byla ráda, že s nimi trávím dennodenně v práci svůj čas.

Komunikuje Vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?

Naše společnost je jedna z mála na trhu, která nabízí zkrácené úvazky, aby mohli naši zaměstnanci skloubit svůj osobní život s tím pracovním. Líbí se mi na nás, že kromě spokojeného zákazníka chceme i spokojené zaměstnance a oproti konkurenci jim nabízíme výrazně lepší podmínky.

Používá Vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?

Ano, máme jistá pravidla, kterými se snažíme řídit. Na prvním místě je pro nás spokojený zákazník a tomu se snažíme vše přizpůsobit.

Jak se díváte na firemní kulturu u Vás ve firmě a jak si myslíte, že ovlivňuje nově přicházející kolegy?

I přesto, že jsme velká firma, která má spousty zaměstnanců, snažíme se k sobě být maximálně přátelští a navzájem si být nápomocní. Například si všichni od řádového zaměstnance až po nejvyšší vedení tykáme, každému nově příchozímu je přidělen trenér, který se mu věnuje a zapracovává ho a navíc u nás funguje i role tzv. kmotra, který je přidělen každému nově příchozímu a který mu pomáhá zapadnout do firmy a zvyknout si.

Kdybyste byli znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšleli byste jinak, rozhodovali byste se jinak, udělali byste něco jinak?

Možná bych strávila ještě pár měsíců po ukončení VŠ cestováním, protože jak člověk najede do pracovního procesu, už není tak jednoduché ho přerušit a někam odjet. Kromě toho bych ale nic zásadního neměnila.